Čtení č. 13 aneb mohlo by Vás zajímat

Domácí chléb
Další chlebový pokus dopadl téměř stejně jako ten předchozí :-), nicméně mi poskytl další zkušenost.
Musela jsem založit nový kvásek. Bylo však příliš velké teplo, a třetí den bylo vidět, jak se začala mouka a voda oddělovat. Přimíchala jsem trochu mouky a vody, a počkala, až kvásek začne zase probublávat a stoupat. Vyšlo mi to přesně jak jsem chtěla, do večerních hodin.
Zhruba ve 20 hod. jsem tedy zadělala těsto s tím, že bude kynout přes noc při pokojové teplotě. Ráno jsem bohužel zjistila, že se těsto téměř nijak nepohlo. Rohodla jsem se ho ještě pár hodin nechat jak je. V odpoledních hodinách už jsem se na to nevydržela koukat a dala ho kynout do trouby. Do večera se těsto trochu zvedlo, ale ne tolik, kolik jsem si představovala. Upřesňuji, že zatím stále peču jen žitno-pšeničný chléb (60 % žitná mouka celozrnná jemně mletá, 40 % hladká pšeničná mouka). Dočetla jsem se, že žitná mouka je celkem prevít, a tak pečení s ní není jednoduché.
Zhruba ve 21 h. jsem přimíchala pšeničnou mouku a dala opět kynout do trouby. Po několika hodinách se mi zdálo, že se těsto moc nezvedá. Zvažovala jsem jestli upéct chleba pro slepice nebo ještě počkat. Rozhodla jsem se počkat a ejhle, těsto ještě krásně nakynulo. Měla jsem radost, ale jen do chvíle, než jsem ho vyklopila na plech :-) Těsto se rozlezlo ještě více než naposledy, přitom jsem ho udělala celkem tužší. A opět jsem udělala stejnou chybu, těsto jsem vyklopila dříve než byla rozpálená trouba. Možná že jinak by se nestihlo tolik rozlézt do stran. Tak snad příště už to nezapomenu :-) Ještě mám v plánu někde pročíst rady a diskuze, jestli třeba těsto nebylo moc překynuté a nezačalo řídnout. Netuším jestli je to možné či ne.

Pečení chleba nedopadlo až tak zle (oproti úplně prvnímu pokusu :-), bohužel z toho však byla opět noční směna, a prozatím drží rekord v počtu 31 hod.!
Takže tudy cesta také nevede :-) Napříště bude další test, zkusím zadělat těsto už v odpoledních hodinách a ponechat ho opět svému osudu.

A ke tvaru chleba, mohla bych použít formu a nemusela řešit rozlití těsta, ale prozatím se mi to zdá zbabělé, chtěla bych umět klasický bochník. Tak uvidíme do kolikátého pokusu pro tu formu nesáhnu :-))

Divizna
V posledním příspěvku se můžete dočíst o léčivých účincích divizny. Kromě sbírání květů a jejich sušení do čaje, je též možné připravit sirup z divizny. O přípravě sirupu se můžete dočíst např.dole v komentářích v Herbáři Wendys nebo ZDE.
Květy divizny se rozvíjejí postupně, takže ji sušíme po troškách (spolu s měsíčkem). U nás kolem chalupy divizna nebyla, jen u vzdálenějších sousedů, a tak babička přinesla mladé rostliny z Liberce-Harcova od tety. Uvidíme jak se nám podaří uchovat semena pokud nedojde k samovýsevu.

Kycol
U nás v rodině vznikl dohad, čemu že se to říká kycol. Ve zdejším kraji je to tedy správně starček Fuchsův, jinde se však dočtete, že kycol říkají zlatobýlu obecnému.
Kycol (starček) se narozdíl od zlatobýlu používá pouze zevně, a to na špatně hojící se rány.

Pokud najdete nějakou rostlinu a rádi byste věděli o jakou přesně jde, k určení můžete použít např. jeden z těchto klíčů: http://www.botanickafotogalerie.cz/, herbar.cz, colee-rostliny.ic.c.

Houby
Rostou..... ale zatím jsou daleko od sebe :-)

Rybíz

Letos bylo na pořadu opět víno a marmeláda.

Poprvé jsem do marmelády dala místo kys. citronové pouze šťávu z citronů. Letos už na další experimenty nezbyl čas, a tak bych příště chtěla zkusit ještě vyměnit želírovací prostředek za agar.

Loňské rybízové víno se nám nepovedlo. Netušíme proč, ale poprvé jsme ho nechali kvasit doma a ne na chalupě. Možná těch faktorů může být i víc.

Takže letos jsme kvůli počasí připravili víno doma a převážíme ho kvasit zpět na chalupu.

Read more...

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)

Popis:
Dvouletá rostlina, hustě plstnatá, až 2,5 m vysoká bylina, jež v prvním roce vyhání jen růžici přízemních listů, kvete až v roce druhém. Listy v přízemní růžici podlouhle vejčité až eliptické, takřka přisedlé, až 40 cm dlouhé. Lodyžní listy vejčité, na bázi sbíhavé často až k dalšímu listu, takže lodyha je křídlatá. Květy v hustém lichoklasu nahloučeny v 3 až 9květých svazečcích, koruna kolovitá, 30 až 55 mm v průměru, korunní lístky žluté, nitky horních tyčinek chlupaté, 2 dolní nitky lysé s prašníky 1x až 2x kratšími než nitky. Kvete v VII až IX.

Stanoviště:
Rumiště, navážky, skládky, příkopy, podél cest, v obcích, lesní paseky, skalnaté stráně, lomy, na půdách čerstvě vlhkých až vysýchavých, zásaditých až neutrálních, kamenitých, štěrkovitých nebo hlinitých.

Rozšíření:
V ČR často pěstována a často zplaňuje, v teplejších oblastech hojně, v chladnějších téměř výhradně pouze pěstována nebo zplaňuje v okolí lidských sídlišť. Celkově roste v téměř celé Evropě, je však obtížné rozlišit oblasti, kde roste přirozeně a kde jen zplaněle. Druhotně roste v téměř všude v obou mírných pásmech.

Léčitelství:
Sbíranou částí je květ, někdy jsou užívány i listy nebo kořen. Květ (s tyčinkami, ale bez kalicha) se sbírá postupně podle rozkvětu za suchého počasí od května do září a suší se co možná nejrychleji (nejlépe během jednoho dne) ve stínu nebo při umělém sušení za teploty do 60 °C.
Květ se užívá zejména při zánětlivých chorobách průdušek spojených s kašlem a při bronchiálním astmatu (usnadňuje odkašlávání). Látky v droze obsažené se vzájemně doplňují: Sliz vytváří na sliznici horních cest dýchacích ochranný povlak a chrání ji tak před drážděním a vysycháním, saponiny a flavonoidy zvyšují bronchiální sekreci a napomáhají tím rozpouštění hlenů. Mimo to má i účinky protizánětlivé, uvolňuje křeče a působí močopudně. Dle J.A.Zentricha lze drogu použít i při zánětlivých chorobách žaludku a střev. Květ smíchán s listem v poměru 1,5:2 podáván ve formě nálevu působí jako mírné projímadlo. Naklepané listy divizny bývají užívány jako obklady při otocích a vředech. Kořen divizny působí močopudně. Obklady z květů bývají užívány při léčbě bércových vředů, čaj z květů léčí poruchy činnosti sleziny a jater a reguluje menstruační cyklus. Při průduškových onemocněních je vhodné diviznu kombinovat s dalšími drogami, jako je např. bazalka, yzop, lípa, bez, sléz nebo tymián.
Semena divizny jsou jedovatá.

Divizna obsahuje zejména pentasacharid verbascosu, v listech je obsažen monoterpenoidní iridoidní glykosid aucubin, v květech jsou pak slizovité látky, karotenoidy, saponiny (verbascosaponin, verbascogenin), flavonoidy (rutin, hesperidin, apigenin, luteolin), a dále jsou přítomny třísloviny, éterické oleje, mastné substance, karbohydráty a tzv. thipsikyselina.

Jiné užití:
Dříve se květy užívaly při výrobě alkoholických nápojů jako barvivo nebo k jejich aromatizaci. Ve starém Římě si údajně ženy barvily květy divizny vlasy na žluto.

Pěstování:
Divizna vyžaduje sušší, dobře propustnou a ne příliš výživnou půdu, stanoviště by mělo být slunné. Množí se semeny, která se vysévají na jaře.
 
(Zdroj: Herbář Wendys)
V odkazu v komentářích najdete též návod na výrobu diviznového sirupu a návod na uchování semen divizny.

Read more...

Cibulový koláč (light)

Tento recept nám zaslala paní Blanka.
Cituji: "Protože v prvních 2 bedýnkách bylo dost cibule, vyzkoušeli jsme takový lehčí cibulový koláč. Ten francouzský bývá dost tučný. Byl to první pokus, ale zdařilý, tak se s ním chceme podělit."
Za recept moc děkujeme.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept (forma od 26 cm)
náplň: 900 g cibule, 2 lžíce oliv. oleje, 1 kys. smetana (200 ml), 1 zarovnaná lžička hořčice, 25 g strouhaného sýra (např. uzený eidam), špetka soli, 1 středně velké vejce, 1 lžíce hladké mouky
těsto: 200 g hladké mouky, 3 g prášku do pečiva, špetka soli, 4 lžíce polotuč. studeného mléka, 30 g studeného másla pokrájeného na kousky, cca 100 g bílého jogurtu

Cibuli pokrájíme na slabá kolečka nebo půlměsíčky a dusíme na oliv. oleji na pánvi cca 30-35 min. do měkka, ne ale až do hněda. Mezitím si připravíme náplň: strouhaný sýr smícháme s ostatními ingrediencemi. Troubu si rozpálíme na 190 st.C.
Dále připravíme těsto: mouku, prášek do pečiva a studené máslo rozmělníme mezi prsty tak dlouho, až to vypadá jako strouhanka. Přidáme sůl a mléko, zamícháme. Postupně přidáváme do směsi jogurt, až bude z hmoty koule a v míse nezůstanou drobky (těsto je trochu měkčí). Rozválíme ho a vyložíme jím formu. Na těsto naklademe cibuli a navrch dáme náplň.
Pečeme cca 30-35 min. při 190 st.C, dokud kraje nezrůžoví a náplň neztuhne. Lze jíst teplé, ohřáté, výborný je ale i studený. Podáváme jen tak nebo se zeleninovým salátem.

Dobrou chuť!

Read more...

Lišky ve smetanové omáčce

O víkendu jsme našli větší množství lišek, tak jsem otestovala recept od Emanuela Ridi. Jde o recept Rozetka s liškami. Název jsem pozměnila z důvodu vynechání rozetky, jako přílohu jsem zvolila těstoviny. Celkově hodnotím jídlo jako výborné, jen postup mi úplně neseděl. Lišky jsou poměrně tuhé houby, a potřebovaly trochu déle povařit. Vzniklou omáčku jsem malinko zahustila hl. moukou a smetanu bych příště dala až ke konci.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dobrou chuť!

Read more...

3. bedýnka 2012 - skupina B

Včera se konala další bedýnka pro skupinu B. Bílé zelí, okurky a saturejka jsou od p. Tachecího z Budyně n. O., česnek od p. Macháčka z Huntířova.

V bedýnce tedy bylo: bílé zelí, červené brambory (odr. Rosara), žlutá a oranžová mrkev, letní jablka, česnek, polní okurky, cuketa, saturejka, petržel kudrnka, měsíček lékařský.

Letní jablka se doporučuje před konzumací nechat 2-3 dny na míse.

Včerejší termín bedýnky byl ohrožen, a tak jsem uprosila p. Hudskou a nabídla pomoc při přípravě. Se starším synem jsme tedy vyrazili na farmu. Byli jsme tam od 9 do 14 hod. Sbírala jsem brambory, čistila cibuli, omývala mrkev a pak kompletovala bedýnky. Ostatní zelenina byla sklizená a připravená ke kompletaci.
V tomto příspěvku bych chtěla poukázat na možné představy a realitu.
Za pěstováním zeleniny a přípravou bedýnek je neuvěřitelná spousta práce. Dokud si tohle nikdo nevyzkouší, netuší jaká je to dřina. .....a v tomhle vedru.
Ano, pokud počasí přeje, zelenina roste sama. Ale je třeba, aby ji někdo sklidil; aby ji v případě potřeby omyl od zeminy; aby zeleninu jako jsou brambory dal do sáčků; aby zkompletoval celé bedýnky; aby v případě nedostatku sehnal další zeleninu od někoho jiného. Jenomže je také potřeba si uvědomit, že tomu všemu předchází další práce jako je podzimní a jarní příprava pole, setí, plení a další nezbytnosti k tomu, abyste si domů odnesli bio bedýnku.
Jsem vděčná za práci paní farmářky, a obdivuji ji za to, jak se to snaží zvládat.

Read more...

4. bedýnka 2012 - skupina A

V úterní bedýnce byla: mrkev, červené brambory (odr. Rosara), mangold,

žlutá cibule, polní okurka, česnek (není na fotografii), letní jablka, libeček nebo petržel kudrnka. 

Letní jablka máme prý před konzumací ponechat 2-3 dny na míse při pokojové teplotě. 

Read more...

Kynuté knedlíky s borůvkami

Borůvková sezóna je v plném proudu, a já nesu jednu moji knedlíkovou premiéru. Pod dohledem pana kuchaře, jsem spáchala svoje první kynuté knedlíky. Příprava kynutého těsta se nijak nelišila od kynutého koláče, jen ta další práce mi přišla zdlouhavější. Knedlíky dopadly na výbornou, jen se musím naučit je lépe zavazovat. Voda na druhou várku byla už poněkud fialová :-))
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
600 g hrubé mouky, cca 4 dcl mléka, 20 g droždí, 20 g cukru, 1 vejce, sůl

V menší nádobě si připravíme kvásek - rozdrobíme droždí, přidáme polovinu cukru, zalijeme trochou vlažného mléka a necháme v teple nakynout. Do větší mísy dáme mouku, vejce, zbytek cukru, sůl, vykynutý kvásek a mléko. Řádně vypracujeme těsto, které se nelepí a v teple ho necháme vykynout. Polovinu vykynutého těsta dáme na pracovní desku (vál) a vyválíme na výšku cca 7 mm. Z těsta vykrajujeme větší kolečka, plníme ovocem, a těsto dobře uzavřeme a zatočíme. Do vroucí vody dáme první várku knedlíku a pozvolna vaříme dokud knedlíky nevyplavou. Hotové knedlíky vyndáme na mísu a ihned je na několika místech propíchneme špejlí nebo vidličkou. Takto plníme a vaříme druhou várku knedlíků.
Knedlíky servírujeme dle chuti - s cukrem a skořicí, s cukrem a tvarohem na strouhání, se sladkým měkkým tvarohem, se smetánkem, ....

Dobrou chuť!

Read more...

Čtení č.12 aneb mohlo by Vás zajímat

Domácí chleba

Pečete si vlastní kváskový chleba? .....určitě jste úspěšnější než prozatím já :-)

Už dlouho jsem uvažovala o pečení chleba, říkala jsem si, že jednou to vyzkouším. Impulzem k tomuto kroku, bylo pěstování toho pseudokvásku na Vatikánský chléb štěstí.
Našla jsem si několik stránek a receptů a četla a četla.....ve volných chvilkách několik dní. Čím více jsem toho přečetla, tím více jsem nabyla dojmu, že jsem nic nepochopila :-)
Tak jsem se nakonec rozhodla vybrat si jeden postup, a ponořit se do velmi inspirativních stránek Co nového na kopci. Na tyto stránky jsem narazila už dříve, ale z časových důvodů jsem pročítání odložila.
Pročetla jsem asi tři příspěvky týkající se pečení chleba, a komentáře k nim. Později jsem zjistila, že je musím pročíst ještě několikrát......

Našla jsem tedy vhodnou sklenici a začala dle návodu pěstovat kvásek. První den paráda, druhý den paráda, kvásek se měl k světu, třetí den ráno jsem ho našla ve stavu hrnečku vař :-)

Asi v 8:30 jsem tedy zadělala těsto a dala ho kynout, dle nějakých rad z diskuze, do trouby. Přišlo mi, že těsto moc kynout nechce. Dala jsem mu čas, a průběžně jsem si našla systém, jak udržovat požadovanou teplotu v troubě. I když jsem neměla žádnou zkušenost, zdálo se mi, že je těsto málo nakynuté. Nicméně, stále jsem si dělala iluze o tom, že se mi chleba určitě povede :-)) Těsto kynulo už více jak 12 hodin a tak jsem přidala sůl, kmín a mouku a vypracovala bochník.

Dala jsem ho kynout do mísy, plátno jsem moukou vysypala dle rad hodně. A opět dala kynout do trouby. To už bylo hodně pozdě večer. Stále jsem si dělala iluze o krásném a dobrém chlebu :-)
Už ani nevím kolik bylo na hodinách, ale těsto jsem vyklopila na vymazaný a pomoučený plech. V tu chvíli nastala realita, a bylo jasné, že místo krásného bochníku to bude náčiní pro diskobola :-))
Další zrada byla, že mouka nasypaná na plechu okolo chleba, se při pečení začala okamžitě pálit (plech jsem vysypala moukou jak na koláč :-) Smradu jak v hradu, modlila jsem se, aby někdo ze sousedů nevolal hasiče :-)) Rychle jsem chleba přehodila na pečící papír a dopekla. Unavená a trochu zklamaná, jsem šla k ránu alespoň trochu dospat. Tato první akce mi trvala neuvěřitelných 19 hodin!
Ráno jsem chleba rozkrojila. Chuť byla výborná, jen kmínu jsem se rozhodla dát příště méně, a také soli ubrat. Dětem ta sraženina moc chutnala :-) Snědli jsem ho asi čtvrtinu. Máťa říkal, že uprostřed je ten chleba trochu jako knedlík :-)))

Kvásek mi zbyl, měla jsem ho zbytečně hodně, tak jsem ho dala do lednice spolu s odebraným kváskem.

Za dva dny jsem oba kvásky vyndala, ten starší byl divně cítit, měla jsem za to, že je zkažený. Rozhodla jsem se je přikrmit, a sledovat barvu a vůni obou. Těšila jsem se na nové pečení a tak jsem je nedočkavě sledovala. Ten starší začal kupodivu celkem vonět a krásně bublal nahoru.
Ve 11:30 jsem se tedy rozhodla, že to zkusím znovu. Těsto v troubě krásně kynulo. Přišla jsem pak ale za delší dobu a zjistila, že těsto šlo opět dolů. Co teď..... Rozhodla jsem se těsto přikrmit další trochou mouky a dala opět kynout. Hlídala jsem ho a modlila se, aby zase vylezlo. Zatím je pro mě těžké odhadnout, kdy je ten správný čas na další mouku. Tak jsem se nějak rozhodla a začala přidávat kmín, sůl a mouku. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem neodebrala kvásek. Netušila jsem kolik mám dát tedy mouky. Navíc jsem neodměřila vodu a už to tam lila. ....další chyba.
Z poslední zkuešenosti jsem měla zhruba přehled o konzistenci těsta, a tak jsem mouku sypala, a vodu dávala od oka, nic jiného mi nezbývalo. S Pavlem jsme šprýmovali o dalším nezdaru a krmením pro slepice.
Na mojí adresu přistála poznámka, že při mojí spotřebě mouky, prý budeme muset koupit nějaké akcie mlýnu :-)))
Měla jsem strach, aby nebyl chleba moc tuhý, tak jsem s moukou zacházela opatrně, ale zároveň jsem měla trochu pocit, že je těsto trochu řídké. Těsta bylo na dva bochníky, tak jsem je rozdělila a dala kynout do trouby. Nádherně vykynuly a bylo téměř jasné, že se chleba asi povede. Po vyklopení na plech se těsto začalo rozlejzat do stran, a v tu chvíli jsem se smiřovala s dalším krmením pro slepice :-)
Nakonec chleba v troubě krásně vyběhl, a nedopadl zase tak úplně špatně.

Druhý menší bochníček jsem trochu zkazila, přitom měl šanci být lepší, těsto jsem udělala tužší. Když jsem ho dala do trouby, zapomněla jsem opět zvednout teplotu.
Druhý pokus se tedy zadařil, i když to bylo téměř vše od oka. Celkový čas byl 14 hod. (od 11:30 do 2 hod.- 2 pečení. Nedělám si však iluze, že by další pokus nemohl opět dopadnout špatně.

Je už více než jasné, že další můj pokus o pečení chleba, projde večerním zaděláním a nočním kynutím při pokojové teplotě. Tyhle noční šichty byly šílené.

A co vy? Pečete, pekli jste chleba? Jaké byly Vaše první pokusy a jak se zdokonalujete..........?

Read more...

Čtení č. 11 aneb mohlo by Vás zajímat

Začínají růst houby
O víkendu jsem se byla podívat na lišky. Těmto malým liškám již předcházel jeden sběr větších, ale nesbírali jsme je my, ale naše sousedka na chalupě. Je to na "jejím území", a vzhledem k jejímu věku je obdivuhodné, že si pro ně ještě zvládne na to místo dojít. Příští várku mám slíbenou na test jednoho receptu, pokud tedy nenajdeme lišky ještě jinde. Další víkend před námi, tak asi vyrazíme na houby....

"Vaříme, pečeme nejen z bedýnek"
Z poslední bedýnky jsem pekla třešňovo-rybízový koláč. Překvapilo mě, že třešně nebyly téměř vůbec červivé. Tohle maso nemusím :-) Zbytek třešní jsem usušila.
Pekla se cuketová nádivka, cukety s česnekovou natí, vařily se fazolky na smetaně, ....

Třezalka a mateřídouška
Byla jsem nasbírat třezalku a mateřídoušku. Původně jsem našla jen třezalku skvrnitou, ale opodál jsem objevila i třezalku tečkovanou. Na poupatech a květech je dobře vidět, že třezalka skvrnitá má spoustu drobných teček, narozdíl od třezalky tečkované.  ......divné, že :-)
Zkrátka, třezalka skvrvitá má celkově více teček a čtyřhranou lodyhu.

Také mateřídoušku jsem podrobně prozkoumala, a zjistila, že na mém nalezišti se nachází dva druhy mateřídoušky. Jedna je celkově světlejší, zřejmě jde o mateřídoušku vejčitou, a druhá je tmavší, prozatím jsem nezjistila druh.
Když rozemnu list té světlejší, voní až trochu smrdí :-) jakoby po tymiánu. Po rozemnutí té tmavší je cítit krásná vůně po citronu nebo po meduňce.

Vatikánský chléb štěstí
Po týdnu pěstování jakéhosi kvásku na tento "chleba", jsem upekla předepsaný výtvor (není to chleba, ale buchta). Jak říkala chalupová sousedka, co nám ho přinesla, ".....bylo to docela dobré" :-) ......akorát se to trošku drobilo. Zvolená forma na biskupský chleba se nestala dobrou volbou, lépe nalít na vysoký plech.

Read more...

Letní nádivka

Přidávám jeden recept, který nám zaslala paní Petra. Můžete ho vzít jako inspiraci, jak využít z prvních bedýnek zeleninové natě. Za recept děkujeme.
(Prozatím se nepodařilo udělat kvalitnější foto, ale časem ho snad vyměníme).
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
3 housky, 5 žloutků, cca 150 ml mléka, 100 g anglické slaniny, 1 stroužek česneku, cibulová nať, česneková nať, listy červené řepy, petrželka, sníh z 5 bílků, máslo, muškátový oříšek, sůl, pepř
 
Housky pokrájíme na kostičky, zalijeme směsí ze žloutků, mléka a koření a necháme nasáknout. Přidáme pokrájenou angl. slaninu, nasekaný česnek, natě a petrželku a nakonec zlehka vmícháme sníh z pěti bílků. Asi 10 minut pečeme na 180°C, poté navrch poklademe plátky másla a pečeme do zlatova.

Dobrou chuť!

Read more...

2. bedýnka 2012 - skupina B

Dnešní bedýnka pro skupinu B byla trošku mokrá, při sklizni pršelo a pršelo.......

V dnešní bedýnce byla: kapusta, žlutá a červená cibule s natí, červená řepa s natí, tuřín, oranžová a žlutá mrkev s natí, petržel s natí, cuketa, česnek nebo fazolky.

Podle informací od paní farmářky, už příště cibule v bedýnce nebude, jde na sušení, a najdeme ji zase až v podzimních bedýnkách. Cibuli vystřídá mrkev, a průběžně se též bude střídat červená řepa s mangoldem. Tlumočím od p. Hudské radu, že řapíky z červené řepy je možné použít stejně jako mangold. Bedýnky by se měly i více plnit, takže kdo bedýnkuje poprvé, nelekejte se, váha bedýnek v průběhu sezóny kolísá. Připomínám, že udávaná váha bedýnek 5 kg, je průměr za celou sezónu.

Read more...

Jáhlová kaše s třešněmi

Nesu jeden nápad, jak použít třešně. Recept jsem vyzkoušela včera a bylo to moc dobré.
Jen doplňuji, že recept není vhodný pro všechny druhy třešní. Měly by to být nějaké pozdnější a dostatečně zralé.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
1 malý hrnek jáhel, 2,5-3 malé hrnky mléka, 1 vanilkový cukr, sůl, cukr, třešně, agar

Jáhly propláchněte vodou, pokud jste zvyklí jáhly spařit, tak je můžete spařit, a dejte spolu s mlékem, špetkou soli a cukrem vařit do měkka. V případě potřeby můžete ještě přilít vodu nebo mléko. Vypeckované třešně dejte do kastrolku povařit, dle chuti přislaďte. Šťávu z třešní můžete ke konci zahustit trochou agaru. Hotovou jáhlovou kaši dejte na talíř a přelijte třešněmi. Místo třešní můžete použít i jiné ovoce nebo rozinky, ořechy, kakao, skořici aj.

Dobrou chuť!

Read more...

3. bedýnka 2012 - skupina A

Dnešní bedýnka byla tak trochu červeno-zelená, a zase o něco plnější. Skupina A měla poprvé česnek s natí, a premiéra našich bedýnek jsou červené brambory. Česnek pochází od pana Macháčka z farmy v Huntířově.

V bedýnce byla: žlutá cibule s natí, cuketa (zelená nebo žlutá), česnek s natí, fazolky, mangold nebo roketa (není na fotce),

červené brambory, červená cibule, třešně, tuřín.

Kdo měl zájem, mohl si dnes k bedýnce přikoupit květák nebo kapustu z biofarmy pana Tachecího.

Pokud nebudete vědět co s roketou, jeden recept je TADY.
Nať z česneku můžete použít stejně jako samotný česnek. Zevnitř natě je potřeba odstranit dřevnatou část, zbytek můžete použít.

Read more...

Jarní polévka s květákem

Zhruba s měsíčním zpožděním dávám jeden recept na výbornou polévku, jedla jsem ji u p. Hudské, tak jsem ji poprosila o recept. Předaly jsme si ho jen v rychlosti ústně, takže množství surovin neuvádím, prostě od oka to určitě zvládnete také ;-)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
květák, mladá cuketka, čerstvý (zmrazený) hrášek, petržel kudrnka, máslo, hladká mouka, kurkuma, sůl

Do hrnce s vodou dáme na 7 min. povařit na růžičky rozebraný květák. Na másle krátce osmahneme na slabá kolečka pokrájenou cuketku a hrášek. Osmahnutou zeleninu dáme stranou, přidáme trochu másla a uděláme si světlou jíšku. Jíškou zahustíme vývar s květákem a 10 min. povaříme. Na konec přidáme osmahnutou zeleninu, petrželku, sůl a kurkumu, a cca 3 min. ještě povaříme.

Dobrou chuť!

Read more...

Jahodník obecný (Fragaria vesca)

Jahodník je vytrvalá rostlina, hojně rostoucí na celém území ČR od nížin až do horských oblastí. V nejvyšších polohách je vzácný. Kvete od května do června.

Popis:
Bylina dorůstá do výšky 5 až 30 cm. Oddenek je větvený, šikmý a hnědě zbarvený s plazivými, v uzlinách, kořenujícími výhonky pro vegetativní rozmnožování.
Listy jsou trojčetné, dlouze řapíkaté, pilovitě zubaté, na rubu hedvábně stříbřitě chlupaté a světle šedozelené, svrchu pak světle zelené. Lodyha je přímá s přízemní listovou růžicí. Květy jsou pětičetné, bílé a drobné, v chudém vrcholíku. Plodem je souplodí známé jako červená jahoda, dozrává během června a července.

Výskyt:
Jahodník roste na pasekách, při lesních okrajích a cestách, na lesních křovinatých stráních, sutích, v příkopech, preferuje půdy humózní, mírně suché až mírně vlhké, neroste na půdách velmi kyselých a velmi chudých, na světlinách obvykle bohatě plodí, v tmavších lesích bývá často neplodný.

Léčitelství:
Sbíranou částí je list, který se trhá v době květu a suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C.
Jahodník působí mírně svíravě a protizánětlivě, užívá se zejména jako posilující prostředek při rekonvalescenci, při zánětech střevní sliznice spojených s průjmy, při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích, kdy se užívá vnitřně (3 g lístků na 2 šálky vody, ve které se mírně povaří), zlepšuje metabolismus kyseliny močové, snižuje lámavost vlásečnic. Obklady z jahodníku se užívají při krvácivých hemeroidech nebo při mokvavých ranách, jako kloktadlo se jahodníku užívá při zánětech v ústní dutině či při zápachu z úst.
Obsahuje až 10 % tříslovin, flavonoidy, kvercitrin, kvercetin, třísloviny, vitamín C, draslík, malé množství silice s citrónově vonnou složkou a další látky. Plody obsahují cukry, pektiny, organické kyseliny, aromatické látky, antokyan, fragarin a a další látky.

(Zdroj: http://www.lecivapriroda.cz/herbar/jahodnik-obecny/, http://botanika.wendys.cz/kytky/K61.php)

Read more...

Čtení č. 10 aneb mohlo by Vás zajímat

Toto čtení jsem založila více méně proto, abych měla kam zařadit nezařaditelné příspěvky. Pokud novému příspěvku nepřidám nějaký štítek, v levém menu pak tento příspěvěk nenajdete a zkrátka zapadne. Museli byste hledat jedině v archivu.
A tak dnes přidávám nějaké fotky, zajímavosti, komentáře a zamyšlení z minulého týdne.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Při poslední bedýnce jsem na poli v Klokočí ulovila nějaké fotky. Nebyl moc čas, tak jen pro ukázku jak to tam nyní v jedné části vypadá.

-------

Pak vám chci ukázat jak se pěstuje tymián, když se to umí a neumí :-)
Vlevo je tymián vypěstovaný mým tatínkem, který to umí, a vpravo je tymián, který jsem vypěstovala já.
Nasela jsem ho přibližně stejně, ale za našich podmínek z něj byly velmi dlouho neuvěřitelně táhnoucí se nítěnky, velmi náchylné na přelití. Tak jak byl, jsem ho přesadila do většího květináče, a konečně dala na balkón. Krásně dorostl, ale je z něj tymián převislý :-)

Na chalupě sklízíme z našeho minipolíčka hrášek......rovnou do pusy :-)
Naseli jsme dva druhy - ranný a cukrový. Ranný už má celkem velké lusky, cukrový je zatím menší, ale dá se jíst úplně celý.

Nedaleko od chalupy se mi podařilo objevit velké naleziště mateřídoušky a také třezalky skvrnité (zapomněla jsem vyfotit).

Pro určování rostlin doporučuji Herbář Wendys 

-----

V neděli nám na stole přistál od chalupové sousedky Vatikánský chléb štěstí, a tak tu na stole "pěstuji" chléb :-) Kdysi před lety ho dostala mamka, ale nepamatuji se jak to chutnalo a tak to zkusím.

-----

Nepřetržitě sušíme bylinky. Nasušenou máme: prvosenku, meduňku, mátu, kopřivu, břízu, heřmánek, bez černý, jahodník, maliník, ostružiník, lípu, řebříček a přesličku.  

Dále průběžně sušíme: diviznu, měsíček, hluchavku bílou, sedmikrásku, tymián, ...

-----

A jedno takové zamyšlení....

....přemýšlím jak začít...

Zkrátka, při cestě na chalupu se kochám okolní krajinou, vesnickými domečky, a při tom přemýšlím co je potřeba na chalupě udělat, o receptech, bedýnkách, farmách a životním stylu vůbec. Farmaření se stává "populární", média toho též hojně využívají, různě na internetu se dočtete co kdo chová za zvířata, co právě pěstuje, vaří......

Když ale projíždíte vesnicemi, zjistíte, že farmář je tam vlastně téměř každý druhý. Většina obyvatel má zahrádku se zeleninou a nějaké ty slepice a králíky, jiní mají celá stáda koz, koní nebo ovcí, jiní zase včely nebo ovocný sad. Na vesnicích tenhle styl života nezanikl. Pro obyvatele vesnic je to běžné, pro obyvatele velkých měst už exotika :-)

Děti, vyrůstající pouze ve městě, jsou ochuzeni o spoustu zážitků a domácí zvířata znají převážně jen z knížek. A tak jsme moc rádi prozatím alespoň za chalupu. Děti jsou tam šťastné. Chodíme si hladit králíky, kočky, krmíme slepice, vídáme ovce, kozy, krávy, koně, oslíka; pozorujeme žáby, hady, volavky, káňata aj.

V letních slunečných dnech sledujeme jak kolem projíždí sem a tam moderní traktory jako je JohnDeere, Lamborghini, New Holland, pokaždé s jinými nástavci a suší seno....

Přesto, že máme k venkovskému životu celkem blízko, rádi se chodíme koukat a kochat nejen fotografiemi na různé stránky farem. Myslím, že je moc fajn, že alespoň prostřednictvím těchto webů je možné nahlédnout do jiného než městského života, byť tento styl může být pro mnohé samozřejmý.

Read more...

Bramboráčky nazeleno

Tak aby to opět nevypadalo, že se u nás z bedýnek nevaří, tak doplňuji jeden recept z minulého týdne. Inspirací mi byl zdejší recept p. Hudské - Zapékané brambory nazeleno.
V podstatě jde o bramboráčky, do kterých jsem dala málo brambor a hodně mladé natě. Množství surovin neuvádím, bramboráky každý umí, a je na každém, kolik si tam čeho dá.
Starší syn když viděl těsto, řekl: "...tohle já jíst nebudu" :-) (drží se heslem - nejím nic zeleného; naštěstí to pomalu opadává a ve finále snědl bramboráčků plný talíř :-)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
brambory, mladá nať z tuřínu, mladá nať z červené řepy, mladá nať z cibule, vejce, mléko, hladká mouka, čerstvá majoránka, sůl, pepř, olej

Oloupané brambory nastrouháme najemno, přidáme nasekanou nať z tuřínu, řepy a cibule a ostatní suroviny. Těsto řádně zamícháme a na rozpáleném oleji smažíme po obou stranách dozlatova malé bramboráčky.

Dobrou chuť!

Read more...

Heřmánek pravý (Matricaria recutita)

Popis:
Heřmánek pravý je zařazen do čeledi Hvězdnicovité (Asteraceae).
Je to jednoletá, příjemně aromaticky vonící bylinka. Lidové názvy - kamilky, marunka, harmaníček, rumánek.
Má přímou, dost větvenou lodyhu, dorůstající výšky 15 – 50 cm. Jemné listy jsou střídavé, 2 – 3 krát peřenodílné s plochými, čárkovitými úkrojky. Úbory se zlatožlutými trubkovitými a bílými jazykovitými květy jsou uspořádány do latě. Květní lůžko, které je kuželovitě vyklenuté, duté a bezplevné, je důležitým rozeznávacím znakem od heřmánku římského, který má květní lůžko nižší a vyplněné, nikoli duté. Heřmánek kvete od května do září. Plodem je velmi droboučká nažka, ani ne 1 mm dlouhá.

Výskyt:
Svůj původ má ve středomořské oblasti, u nás zdomácněl jako plevelná rostlina a můžeme se s ním setkat převážně na polích, podél polních cest, na rumištích a úhorech, na písčitých půdách. Nedaří se mu v chladných vlhkých oblastech a nesnáší kyselé vlhké půdy.

Možnosti použití:
Heřmánek se používá ve formě odvaru, čaje, masti, prášeku, tinktury, heřmánkového oleje, přísady do koupele, obkladů, inhalace či bylinného polštáře.

Léčitelství:
Heřmánek pravý obsahuje široký komplex účinných látek. Kromě temně modré silice, jejíž hlavní složkou je Chamazulen, obsahuje další účinné látky, jako je Bisabolol, Matricin, Farnesen, flavonoidy, kumariny, terpeny a další látky.

Vnitřní použití:
Droga zejména uvolňuje křeče, působí protizánětlivě, dezinfekčně a potopudně. Dle J.A.Zentricha také příznivě působí při léčbě zánětů trávícího ústrojí, proti peptickému vředu, při nadýmání, ničí jedovaté produkty látkové výměny mikroorganismů jako jsou streptokoky nebo stafylokoky, je vhodná při angíně či zánětech v dutině ústní nebo hrtanu (jako kloktadlo). Preventivně lze dále heřmánku požít při potížích s trávením a stolicí (zácpy, průjmy), kdy se pije 2x denně nalačno heřmánkový čaj a k tomu se bere 1 až 2 lžičky mléčného cukru - není-li přítomno závažnější onemocnění, dokáže tato kůra během 3 až 4 týdnů napravit zcela střevní flóru. Obvykle se heřmánek bere formou nálevu, který se připravuje ze dvou čajových lžiček drogy na 200 ml vroucí vody. Při inhalaci se 1 polévková lžíce drogy vaří asi v 200 ml vody a pod přikrývkou se vdechuje 10 minut.

Vnější použití:
Protizánětlivého účinku chamazulenu (azulénů) se využívá při léčbě popálenin či při poškození kůže radiovým nebo rentgenovým zářením, neboť tato látka urychluje hojení, snižuje bolest a eliminuje tvoření jizev. Obklady či koupele z heřmánku lze použít i při dalších zánětlivých onemocněních, jako jsou např. hemeroidy. V obkladech též léčí růži na končetinách, odvar z heřmánku použitý na světlé vlasy dodá blondýnkám pěkný odstín vlasů.

Sběr a skladování:
Sbíranou částí je květ, který se sbírá v průběhu období od června do září, za suchého počasí 3 až 5 dní po rozkvětu (ještě před plným květem).
Sběr květů provádíme dopoledne kolem desáté hodiny. Sbíráme nepřezrálé květy, které poznáme podle toho, že okvětní lístky jsou rozprostřené rovně kolem středu květu, okvětní lístky nesmí být svěšené směrem k zemi. Květy i se stopkou stříháme nůžkami, stopka nesmí být delší než 2cm. Květy sbíráme do košíku, abychom je nepomačkali. Heřmánek sušíme buď rozprostřený na sušících platech, nebo ve svazečcích zavěšených například na půdě, místo pro sušení musí být suché, ve stínu a vzdušné bez mrazu, dnes je možné jej sušit i v sušičce na ovoce - teplota nesmí přesáhnout 40°C. Nevhodné je ho sušit pomalu, jelikož pomalým sušením heřmánek ztrácí obsažené látky i barvu. Vhodné není ani sušení na slunci.
Květy se při sušení zbytečně nepřevrací, protože se heřmánek lehce drolí a rozpadlé květní úbory ubírají na kvalitě. Dobře usušené květy mají příjemnou vůni, původní barvu a slabě nahořklou chuť.

Usušený heřmánek skladujeme na suchých místech chráněných před světlem a vlhkostí. Nejlépe ve sklenicích s uzavíratelným víčkem, vhodné je dát pod víčko potravinovou fólii, aby bylina nenavlhla, pro skladování nepoužívejte plastové nádoby, které lehce absorbují silici obsaženou v heřmánku.

(Zdroj: http://botanika.wendys.cz/kytky/K38.php, http://byliny.vitalion.cz/hermanek-pravy/, http://www.lecivapriroda.cz/herbar/hermanek-pravy/)

Read more...

1. bedýnka 2012 - skupina B

Dnes se konečně druhá skupina dočkala své první bedýnky. V bedýnce byla jedna naše novinka, a to česnek s natí. Měli bychom se ho dočkat i v některé z dalších bedýnek.
Naši bedýnku si bereme se skupinou A, takže fotografie je rovnou z pole, kde jsme dnes byli trošku pomoci s přípravou.

V bedýnce tedy byla: cibule s natí, tuřín s natí, vodnice s natí, mangold, česnek s natí nebo mladé cukety nebo ředkvičky, třešně, máta, petržel kadeřavá, měsíček lékařský.

Pro nové odběratele bedýnek přidávám znovu odkaz na uložení obsahu bedýnky.

Pěkné natě z mladé zeleniny můžete též zpracovat na vaření. Z natě z česneku je potřeba zevnitř vyhodit dřevnatou část, zbytek použijte podobně jako samotný česnek.

Recepty najdete ZDE, ostatní zkuste hledat na internetu.

Read more...

Brigáda na farmě

A jedna malá výzva:
Paní farmářka nabízí možnost brigády. Kdo by chtěl, může si udělat výlet třeba do klokočských skal a spojit ho s návštěvu farmy, kde může pomoci na poli.

Pracovní polní dny jsou každý čtvrtek a každou poslední sobotu v měsíci, provozní doba: 6-21 hod.

"Ve slunečných dnech doporučuji zejména časné a pozdní hodiny, to je Klokočí nejhezčí. Kdo by rád přijel kdykoliv jindy, ozvěte se, třeba i narychlo, jsem na poli v podstatě pořád. Vyhlášené dny se budu snažit dodržovat, přesto prosím, abyste svůj plánovaný příjezd nahlásili, občas zařizuji něco kolem zvířat nebo dětí a taky abych se mohla těšit."

"Pro mladší děti se přimlouvám za nějakou naplánovanou venkovní zábavu či výlet mimo pole".

Práce aneb co je požadováno:
- pletí, okopávání, sázení, sbírání kamení, plečkování, sekání kosou, hrabání krtičin, vození hnoje... "Přeji si, aby se práce udělalo hodně, ale stejně tak, aby Vás bavila, aby si každý našel, co je mu blízké."

Odměna aneb co je nabízeno:
Strava - pro skromné strávníky je zajištěna. Třeba se společně uvaří něco obilného a spaří se tím něco zeleného z pole, nebo se to zelené přikusuje k chlebu s máslem ...
Za odvedenou práci je možné si odvézt dobrý pocit z práce :-) a bedýnku se zeleninou.

Možnost "ubytování"
"Můžete u nás přespat do druhého dne. Kdo nerad vstává, lze se tomu vyyhnout, odvědčilo se mi po ránu přelézt po čtyřech ze spacáku rovnou do řádku. K dispozici je přípojka vodovodu, elektriky, taky pořizuji nějaký větší stan, nebo vůbec nejlepší je přespat v lese ve skalách pod převisem, s ohýnkem, ráda se přidám. Jako dobrou rodinnou dovolenou bych viděla - jeden den brigádu, druhý den výlet do skal, nebo na Jizeru.

                                                   S pozdravem Anna Hudská, Klokočí

Read more...

Mangold s česnekem a balkánským sýrem

Co jste nakonec uvařili z mangoldu?
U nás opět proběhla tahle zmiňovaná dobrota. .....k tomu nové brambory. Je to jednoduché a výborné jídlo. Recept najdete ZDE.
A konečně jsem se naučila jíst kozí sýr, už mi nesmrdí chlívkem jako kdysi před lety :-) a tak balkánský sýr jsme smíchali napůl s čerstvým přírodním kozím sýrem - doporučuji, stáhne se tak hodně slaná chuť balkánského sýru.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dobrou chuť!

Read more...

Polévka z ředkvičkových listů

Tak tenhle nápad jsem vyčetla v jedné diskuzi. Nikdy jsme ředkvičkové listy nepoužívali. Kromě uvedené polévky byly zmíněny ještě karbenátky.
Z našich posledních ředkviček jsem tedy udělala tuto polévku. Zpočátku to moc nevonělo, ale nakonec mě překvapila ta chuť velmi podobná špenátové polévce. Doporučuji někdy vyzkoušet.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
100 g pěkných ředkvičkových listů, 1 vejce, vývar (bio bujón), 1-2 stroužky česneku, 1/2 malé cibule, máslo, hladká mouka, sůl

Na másle zpěníme najemno pokrájenou cibuli, přidáme hladkou mouku a uděláme světlou jíšku. Zalijeme vývarem nebo vodou s bujónem a necháme povařit. Přidáme nasekané ředkvičkové listy, sůl a krátce povaříme. Přidáme česnek a rozmixujeme ponorným mixérem. Nakonec zalijeme rozkvedlaným vejcem. Podávat můžeme s opečenými kostičkami.

Dobrou chuť!

Read more...

2. bedýnka 2012 - skupina A

Druhá bedýnka letošní sezóny, opět pro skupinu A (sk. B se také dočká :-), byla zase o něco plnější a obsahovala nové bylinky, které v našich bedýnkách ještě nebyly.

V bedýnce tedy byla: cibule s natí, mladá petržel s natí, cukety, okurka nebo ledový salát, šalvěj, koriandr nebo rozmarýn nebo kerblík,

červená řepa s natí, tuřín s natí, červený rybíz nebo třešně.

Opět nějaká ta rada a tip:

Z cibule nezapomeňte použít i pěknou nať. U mladé petržele je použití natě běžná záležitost, ale též je možné použít do vaření pěknou nať z mladší červené řepy a tuřínu - rada ZDE a  recept ZDE.

Šalvěj můžete použít do čaje nebo stějně jako rozmarýn, k naložení masa.

Kerblík a koriandr jsou pro mě zatím neznámá, takže nezbývá než trochu pohledat na internetu. Tip od jedné odběratelky bedýnek - koriandr prý přidává do všech vietnamských jídel. 

Read more...