Italská pizza - recept na těsto

31. prosince 2011

Mám tu jeden recept pro ty, kdo mají rádi pizzu a doma ji ještě nevyzkoušeli. Pizza je rychlá a výborná. Kdo stále ještě kupuje ty hrozné vysoké mražené placky na přípravu pizzy, ať tuto určitě vyzkouší. Na kupované těsto rychle zapomene :-) Recept pochází z pořadu Kuchařská pohotovost a v diskuzích na internetu se lze dočíst u různých receptů na pizzu, vyjádření k surovinám těch, kteří pekli pizzy přímo v pizzérii.
Kdo neumí točit pizzu (to bude asi valná většina :-))), tak se v postupu doporučuje pizzu vytahovat rukama na stole. To nám také moc nejde, tak vždy volíme váleček a jsme spokojení.
Předpis je na 8-9 pizz. My dáváme obvykle 350 g mouky, což je na 3 pizzy. Olej a droždí nemusíte měřit přesně, může být klidně o fous víc. Těsto stačí odložit do nějaké misky.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
900 g hladké mouky, 1 lžíce olivového oleje, 10 g droždí, cca 500 ml vody, 10 g cukru, 20 g soli

Mouku smícháme se solí, droždím, cukrem, olivovým olejem a vlažnou vodou. Vypracujeme tužší hladké těsto, které se nelepí a vytvoříme jednotlivé bochánky. Ty naskládáme do vyššího plechu lehce poprášeného moukou, který přikryjeme, aby těsto neoschlo a necháme asi hodinu při pokojové teplotě nakynout. Pak těsto vytáhneme do tenké placky pouze se zvýšenými okraji. Obložíme dle chuti nebo druhu pizzy.
Upečeme nejlépe v peci nebo v troubě vyhřáté na 250 stupňů zhruba 5-8 minut.

Rady: Vodu přidávejte postupně a podle potřeby – každá mouka saje jinak.
Těsto lze připravit předem – v lednici vydrží i několik hodin.
V těstě nesmí zůstat vzduchové bublinky, při tvarování pizzy by se potrhalo.
Těsto musí být pevné, kompaktní, hladké bez jakýchkoli hrudek a nesmí se lepit. Pokud přidáte moc mouky, těsto ztuhne a hůř se s ním pracuje.

Read more...

Jak se Vám letos povedla vánočka?

30. prosince 2011

Letos jsem poprvé vyzkoušela pletení vánočky ze šesti pramenů. Pletením mým obvyklým způsobem se mi často stávalo, že horní část vánočky někde při pečení ujela. Říkala jsem si, že pletením ze šesti se to stát nemůže. Našla jsem tedy na těchto stránkách postup. Pletení jsem neměla nijak natrénované a počítač nemám v kuchyni, takže jsem po každém přeložení pramenu běhala z kuchyně do pokoje a zpět :-) Takto jsem došla asi do poloviny pletení a pak jsem si říkala, že se postup opakuje, že to už zvládnu. Nejdříve jsem se do toho pěkně zamotala :-)) ale nakonec se to celkem zadařilo. Nejtěžší nakonec bylo vánočku přenést na plech. Netrefila jsem se přesně na papír, takže jsem musela ještě podkládat další kus papíru. Vánočka myslím vypadala celkem pěkně, ale potvrdilo se mi to, co jsem si myslela. Že vánočka bude po upečení trochu placatější než obvykle. Příště by to chtělo dopředu trochu natrénovat a uplést ji více do výšky.
Doufám, že vy jste byly (předpokládám, že pečou spíše ženy) v pletení úspěšnější, a že vám krásně upletená a upečená vánočka přinese zdar a úspěch v novém roce 2012.

Read more...

PF 2012

23. prosince 2011

Read more...

Čtení č.2 aneb mohlo by Vás zajímat

22. prosince 2011

Rozhovor s farmářkou paní Annou Hudskou

Rozhodla jsem se, že na závěr sezóny a v souvislosti se získáním certifikátu Bio pro označování zeleniny z farmy v Klokočí, pro Vás připravím takový malý rozhovor s naší paní farmářkou Annou Hudskou.

Kdo jste zatím neměl šanci ji poznat osobně, tak můžete alespoň takto maličko nahlédnout do zákulisí našich bedýnek a dozvědět se něco navíc.
Většina fotografií pochází od paní Lenky Hřibové, příznivkyně farmy Klokočí a kamarádky Anny Hudské.

Rozhovor byl původně plánován již na listopad, nicméně každá máme spoustu práce, takže se omlouváme, že nám to vyšlo až nyní.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Ahoj Aničko, rozhodla jsem se, že se Tě na závěr sezóny, kdy už máš alespoň o trochu méně práce, zeptám na pár věcí, které určitě nejen naše bedýnkáře budou zajímat."

Jak z hlediska pěstování hodnotíš letošní sezónu?
Letošní sezóna byla mimořádně dobrá. Málokterá je taková. Snad ani nijak extrémní z hlediska množství srážek, ale z hlediska jejich rovnoměrného rozložení. Na druhou stranu – kromě zeleniny se výrazně dařilo i plevelu. Část zeleniny mi nenávratně zarostla.


Jakou zeleninu nejraději pěstuješ?
Mrkev, hokkaido, kukuřici, cukety.

A jaké zelenině se u vás daří nejlépe?
No, asi mrkvi, hokkaido, kukuřici a cuketám :-)


Určitě jsi letos zase zkoušela nějaké nové experimenty. Můžeš nám prozradit jaké a jak dopadly?
Poprvé jsem měla větší množství kukuřice a musím říct, že mě překvapilo, jak je těžké trefit její optimální zralost. Také jsem nebyla spokojená ani s jednou ze dvou odrůd, budu muset vyzkoušet jiné. Problém experimentujícího zemědělce je v tom, že když udělá chybu, může jí napravit až za rok. A tak léta plynou a mám pocit, že dostatek zkušeností budu mít tak za 10 takových let. Nadšená jsem letos nově vodnicí, řeřichou a roketou (mimochodem – roketu jsem letos sklízela od dubna až do prosince).

Vím od Tebe, že se snažíš o permakulturní hospodaření, tak se chci zeptat, zda se Ti to daří.
Permakulturu chápu jako rozumné a vtipné nakládání se zdroji a energiemi (včetně té lidské). Neuplatňuji ji jen v zemědělství. Moc mě baví ji nacházet ve všech oblastech života. Například místo žehlení prádla jen pečlivě věším a pak rovnou skládám, ve vaně po koupání dětí peru vlnu, slupky z cibule používám jako barvivo (podobně jako Barka šila záclony ze slupek od buřtů :-), v kuchyni mám jen pár kousků nádobí a tak i minimum špinavého nádobí, do šuplíku s příbory dosáhnu ze židle od jídelního stolu, žijeme v jednom domě s rodiči, sdílíme jeden vysavač, půjčujeme si auto, rodiče nám pomáhají s hlídáním dětí, my jim s péčí o babičku...
V zemědělství hospodařím spíš tradičně. Na některé permakulturní zásady nedám dopustit. Vytrhaný plevel nechávám v poli, snažím se, aby půda nebyla odkrytá (aby „nekrvácela“), hledám vhodné způsoby mulčování, některé meze vůbec neseču, nehrabu listí... Ale takové ty příručky o tom, jak na zahrádce hospodařit s polokulturou, bez rovných linií a bez práce, už mám za sebou.

Dala Ti letošní sezóna nějaké nové poznatky?
Letos samozřejmě spoustu. Už vím, že mrkvi se nejlépe daří na hrůbcích v dvojřádcích, cukýny nesmím sázet na kraj, je tam nejvíc slimáků. Sít musím některé druhy víc rozfázovaně, aby nebylo všechno najednou. Třeba dumlík a hlavně bylinky – kopr, roketu... Rajčata bez skleníku nevypěstuji (to vím už dávno a stejně je vždycky zasadím). Musím změnit způsob hnojení dýní, ...to by bylo na dlouho, těch poznatků je každoročně moc.
Letos jsem poprvé nenechala pole zorat – jen 2x mělce podmítnout... No, ale ten poznatek z toho bude až za rok...

Ne každý to ví, ale vy nemáte pozemky a všechna zvířata na jednom místě. Můžeš nám říct, co se kde přibližně nachází?
V Klokočí – asi 200 metrů od domu mám pozemek, kde zimují zvířata a 0,5 ha pole. Asi o 2 km dál za vsí mám pastviny a o dalších 5 km dál políčka u Jizery v Rakousích. Kousek mám taky v Klokočských Loučkách. Je to krajně nepraktické. Mým snem je vylézt z baráku a mít všechna pole i zvířata na dohled, ale nějaké výhody to také má. Například snadno odstavuji berany a kozly. Když to na ně přijde, nezabrání jim v cestě za samicí žádná ohrada, takže vzdálenost pastvin 2 km je tak akorát.
A pak mám únikovou cestu před škůdci. V Rakousích u řeky, jsem musela slimákům ustoupit, pěstuji tam už jen cibuli a česnek. Stejně tak kličkuji mezi mandelinkami – vždycky se mi přemnoží – to se prostě neusbírá a v půdě zůstávají 4 roky, takže políčka stěhuji.


Loni na podzim se u vás vysazovaly nové ovocné stromy. Jak to s nimi vypadá?
Sázím každý rok. Loňským stromům se daří, i když také pořád hledám cestu jak je pěstovat. Názorů na to, jaké odrůdy sázet, jak stromy řezat, jak hnojit …, je mnoho. Jezdím do Brna na kurz „Ovocný strom v krajině“. Ale cítím, jak je pro mě ta práce kolem stromů vedle zvířat a zeleniny už navíc – že se to omezené množství sil, které mám, tříští. Jenže pak si říkám, že pro co už by na tom venkově člověk měl být, když ne pro sázení stromů. Mám pocit, že na jednoho sazeče připadá dnes 100 kácečů a bojím se toho, že naše krajina bude jednou úplně jiná. Řekla jsem si, že v Klokočí udělám co se dá, aby se to nestalo.

Všichni jsme se letos opět těšili na výborný jablečný mošt, v bedýnkách jsme ho však nenašli. Bylo letos málo jablek?
Jablek bylo méně, ale moštovalo se. Nedokázala jsem letos výrobu většího množství zorganizovat. Já jsem vloni moštem zachraňovala poslední bedýnky do kterých už pak bylo málo zeleniny. To se letos nestalo, ale čerstvý mošt považuji za něco, co by mělo z venkova do města rozhodně dorazit. Budu se příští rok víc snažit.

Za zmínku také určitě stojí, že máte vlastní včely. Kdopak se u vás o včely stará a kolik máte včelstev?
Stará se můj táta, má 30 včelstev v Rakousích. Je to pro včelaře spíš taková extenzivní oblast – téměř bez řepky, ale on tomu opravdu rozumí a je úspěšný. Rád o včelaření vypráví, dobře se to poslouchá.

Od letošního roku jsem si na Tebe vymyslela místo bedýnek látkové tašky. Vyhovují Ti, nebo bys raději uvítala nějaké bedýnky či papírové tašky?
Teda ty jsou super. Vůbec už jsem si to s takovým množstvím bedýnek nedovedla představit. Papírové tašky předpokládají, že nebude pršet, což se zrovna letos skoro nestalo.
Líbí se mi, jak se stala „bedýnka“ takovým fenoménem. Pořád se tomu tak říká, přesto že je většinou v nějakém tom pytli.

Kam všude putují bedýnky z vaší farmy?
Do Jablonce, Turnova a do okolních vesnic. Snažím se odběratele hledat co nejblíže a také sdružovat ty ze stejných míst, aby se kolem bedýnek co nejméně jezdilo. Do Liberce cestují bedýnky asi nejdál. Občas po někom pošlu do Prahy, také z Tanvaldu jezdí někdo kolem Klokočí, ale většina se prodá poměrně blízko a doufám, že se to bude ještě zlepšovat.

Letos na podzim jsou to dva roky, co jsi žádala o udělení certifikátu bio. Uteklo to jako voda a konečně už ho máš. Pro někoho je to důležitá informace, pro někoho méně. Zajímalo by nás, zda bylo těžké certifikát získat.
Těžké… Moje soukromá pravidla pěstování jsou v podstatě přísnější, než ta, která požadují certifikační organizace – nepoužívám skutečně žádnou chemii. Zvířata mají všude a celoročně velké výběhy, neznají obojek, mláďata odstavuji co nejpozději to jde, troufám si říct, že tu pro ně mám ten nejvyšší wellfare standard, takže z pohledu výrobních technologií to pro mě těžké vlastně není. Ale je těžké vyhovět administrativním požadavkům. Je až k neuvěření, jaké všechny nesmyslné a nejnesmyslnější evidence já vedu.... To bych ale nadávala dlouho a nezajímavě....
Přiznám se, že pro mě certifikát moc důležitý není. A troufám si odhadnout, že ani pro většinu odběratelů. Každému umožňuji se se mnou seznámit, na cokoliv se ptát, pole si prohlédnout, přesvědčit se o ekologickém pěstování na vlastní oči. Myslím, že výhodnější je věřit značce „Klokočí“, než anonymní značce „bio“, kterou draze a často pochybně zprostředkovávají úředníci.



A podraží bedýnky díky certifikátu?
Bedýnky mírně podraží, avšak s certifikátem to nesouvisí. Postupně si začínám víc věřit a snažím se o zvýšení kvality. Netvrdím, že jsou bedýnky levné (hlavně pro mladé rodiny s dětmi), ale jsou zatím pořád levnější ve srovnání s ostatními na trhu a výroba takové bedýnky – i při minimálních požadavcích na mzdu zelináře, je nákladná, to je prostě fakt.

A můžeš nám prozradit nějaké Tvoje plány pro příští sezónu? Všichni víme, že plány bývají věc jedna a skutečná realizace druhá... Ale přeci jen je něco o čem uvažuješ, že bys to třeba uskutečnila?
Toho je moc. Chystám se nechat na pozemku zřídit elektrickou přípojku a postavit takovou dřevostavbu se sklípkem – mít aspoň základní zázemí. Doposud hospodařím v podstatě na zelené louce. Je to velmi dobrodružné, ale už jsem si to užila a moc se na změnu těším. Snad budu pak mít možnost zeleninu o něco více mýt. Nejtěžší bude získat stavební povolení.

Musím se naučit lépe zacházet s plevelem, budu zkoušet nějaké nové ruční plečky, ale hlavně víc využívat malotraktor. Pak také pořídit strojní dojení, dokončit stavbu ohradníků, založit trvalkové pole s bylinkami...

Také bych ráda byla víc v kontaktu se zákazníky. Občas uspořádat „polní den“ (to je takový den otevřených dveří), společné vaření nebo zavařování, na podzim dožínky, několik brigád - hlavně na bramborách a cibuli...
No a chystám se konečně zaktualizovat webové stránky, založit profil na facebooku, více fotit...



Máš za sebou letošní sezónu plnou dřiny a určitě se těšíš na trochu odpočinku. Chci se zeptat, jak nejlépe relaxuješ.
Na to je prostá odpověď - kolovrátek. Celou zimu s dětmi předeme ostříhanou ovčí vlnu, pleteme, občas předení předvádíme na trzích a začínáme dělat praktické kurzy. Je to taková „spinningterapie“ – nějaké ty případné podzimní deprese to spolehlivě odbourá. Také se se sousedkami scházíme na „přástky“. Tam se kromě předení nebo pletení také zašívají ponožky, šijí panenky, nebo něco vaříme... V létě mi to chybělo, už jsem se vlastně těšila na zimu. A teď už se těším na jaro - ta sezónnost v zemědělství je moc přirozená a léčivá.
Ale aby si ten venkov čtenář příliš neidealizoval - já zase tolik neodpočívám. Snažím se více věnovat dětem, oproti létu je více práce se zvířaty a potřebuji i přes zimu nějakou obživu. Pomáhám s prací kolem půjčovny lodí, kterou provozujeme v létě na Jizeře, přivydělávám si vedením zemědělských evidencí – přece jen se mě ta civilizace také týká.

A podařilo se vám během léta společně s rodinou strávit nějakou dovolenou? Vím, že jste něco plánovali, ale jestli nakonec nezůstalo jen u toho plánování, protože práce na poli a starost o zvířata přeci jen vyžaduje spoustu času.
Dovolenou plánujeme každoročně - od jara do jara, v podstatě se nikdy neuskuteční. To mi ale nevadí. Nejhezčí je to u nás.


Chtěla bys na závěr ještě něco sdělit?
Chtěla bych Ti, Lenko, poděkovat za obětavou trpělivost, kterou máš v sezóně se mnou i se svými odběrateli. Jim bych pak chtěla poděkovat, že nakupují čerstvou místní zeleninu, přemýšlí o tom, co nakupují a co jedí a vůbec že doma vaří. Děkuji, že podporují mě, extenzivní, šetrné hospodaření, venkov a přírodu.



"Aničko, my Ti děkujeme za Tvůj čas a vyčerpávající odpovědi, a dovolím si za všechny odběratele bedýnek popřát Tobě i celé Tvojí rodině krásně prožité vánoční svátky, šťastný vstup do nového roku 2012 a především úspěšnou příští sezónu."

Read more...

Čtení č.1 aneb mohlo by Vás zajímat

Dříve než konečně zveřejním slibovaný rozhovor s naší paní farmářkou Annou Hudskou, napíši něco málo o nás. Kdo jsme, proč to děláme atd., zejména pro ty, kteří nás neznají.

Při založení těchto stránek (blogu) jsem již popisovala jak "naše" bedýnky vznikly, nicméně to zde ještě zopakuji.
Jsme mladá rodina, tedy mám pocit, že mladá se stává již relativní pojem :-) zkrátka s manželem Pavlem máme dvě malé děti - Martínka 3 roky a Honzíka 11 měsíců.
V době mého prvního těhotenství jsem se na jednom webu dočetla o bedýnkách a začala se tedy zajímat o bedýnky tady v Liberci. Můj prvotní záměr byl jen bedýnky odebírat. Bohužel zde bedýnky nikdo neprovozoval. Avšak takovýto přísun zdravé zeleniny mě natolik zaujal, že jsem začala uvažovat o jejich dovozu, a prostřednictvím internetu hledat nejbližší farmy, které by připadaly v úvahu. Bohužel jsem nebyla úspěšná, a představa, že by se vozily z velké dálky mě od tohoto plánu odradila.
Další rok, kdy přišla doba prvních příkrmů našeho staršího syna, jsem se opět začala shánět po bedýnkách. Zjistila jsem, že bedýnky v Liberci již zajišťuje farma Pod dračím kamenem, bohužel to bylo uprostřed sezóny a odběratele nepřibírali. Tak jsem se začala alespoň shánět po dýních Hokkaido na uskladnění, a úplnou náhodou jsem objevila ceník farmy Klokočí, kde stálo, že dělají i bedýnky. Zajásala jsem a ihned se zrodil plán dovozu většího množství bedýnek, aby se zaplatila doprava. A tak jsem kontaktovala paní farmářku a domlouvaly jsme se co a jak.
Následovalo shánění dalších zájemců formou vylepených letáčků, tato metoda však měla velké úskalí, o kterých jsem již psala. Téměř všechny začátky nějakého podnikání bývají těžké, ale nakonec se časem tato informace rozšířila a nouze o odběratele již v uplynulé sezóně nebyla. Kapacita našich bedýnek není moc velká, ale na příští sezónu máme slíbeno zase o trochu více bedýnek. Na bedýnkách se mi velmi líbí, kromě toho že neobsahují chemicky ošetřenou zeleninu, také to, že nikdy nevím co tam bude. Je to překvapení i pro mě. Občas dostanu malé info o 2-3 druzích, ale zbytek také netuším. Někdo to může brát i jako nevýhodu, myslím si však, že časem už budeme naše bedýnky natolik znát, že budeme tušit co tam asi tak může být. Víme, že některé druhy zeleniny můžeme očekávat na začátku sezóny a některé až koncem, a víceméně se bude pěstovat to samé. Tolik k vysvětlení jak jsme se k tomu dostali.

S manželem jsme oba "vyrůstali ve městě". Když jsem byla malá, moji rodiče si pořídili zahrádku v zahrádkářské kolonii. Pěstovali jsme tam vlastní zeleninu, pamatuji si na velkou úrodu rajčat a okurek ve skleníku, rozdávali jsme to i po sousedech. Na ostatních záhonech byly jahody, brambory, cibule, mrkev, ředkvičky, zkrátka taková ta klasika. Na okraji zahrádky byly ovocné stromy a keře. Jako malá jsem si tam spíše chodila hrát. Když jsem povyrostla, musela jsem začít i pomáhat. Moc mě to nebavilo, časem jsem to začala i nenávidět, protože se tam zkrátka muselo jet, .......minimálně zalít. Doma se pak vyráběli různé čalamády, kečupy, marmelády atd. A jak myslíte, že to dopadlo? :-) .....my jsme to jako děti nechtěly, klasika. Ale navzdory tomu, to v nás zůstalo, to domácí, vlastnoručně vyrobené, zdravé..... A tak teď i my děláme přesně to samé, co dělali naši rodiče a trpělivě snášíme to, že se naše děti ušklíbají nad domácí marmeládou aj. :-))) .....věříme, že to v nich také zůstane a nejpozději se to probudí, až ponesou odpovědnost za své vlastní děti.
Částečně jsem také vyrostla u babičky a tety, je to sice na okraji Liberce, ale v CHKO, úplně pod lesem a já jsem tam strávila dětství. Byla jsem tam o prázdninách, a každou neděli se tam jezdilo na návštěvu. Když jsem byla malá, pamatuji se, že se tam chovalo prase (živě si pamatuji na zabíjačky a jak jsem nepozřela prdelačku a jitrnice :-)), na výkrm býk, krůty a krocani, husy, kachny, a slepice a králíci tam byly donedávna. Zkrátka klasický venkov. S bratrancem a sestřenicí jsme krmili zvířata, lezli po stromech, štípali dříví, skládali uhlí, tahali z lesa dříví a dělali spoustu jiných věcí. Byla to paráda, moc ráda na to vzpomínám.

Manžel také strávil dětství na venkově, kde měl babičku a dědu. Později jejich chalupu zdědili rodiče, a tak i on musel pomáhat a pracovat. Pěstovali také nějakou tu zeleninu a za babičky měli kozu a králíky.
Nyní chalupu vlastníme my a jsme moc rádi, že máme kam s dětmi jezdit. Pěstovat se tam toho však moc nedá. Zkouším to, ale vesměs krmím slimáky nebo zelenina vadne z nedostatku vody.
Chalupa by potřebovala opravit, ale krom nedostatku peněz není ani čas. Snad až děti povyrostou.... Také padají úvahy o tom, prodat byt a chalupu a postavit na venkově menší dům, ale zatím jde jen o úvahy. Prozatím je fajn mít u nosu školku, školu, doktory, město... Nikdy jsem nikam nedojížděla. Ano, přesto, že miluji venkov, jsem rozmazlená městem :-) Nejde však úplně o nás, ale spíše o děti. ....o dojíždění do školky, školy a práce. Takže prozatím stále bydlíme v paneláku, kde nás to občas štve, ale v létě máme kam utéct.

Ještě bych chtěla vysvětlit slova v našemu logu - žijeme zdravě. V naší situaci by se dalo říct spíše snažíme se žít zdravě. V podstatě to znamená, že v rámci možností preferujeme zdravé potraviny a zdravější životní styl. Nejsme vegetariáni. Pokud máme možnost, kupujeme maso z domácí porážky. Když vaříme, snažíme se všude přidávat hodně zeleniny, i do omáček. Sbíráme lesní plody, některé ovoce máme z vlastní zahrady, zeleninu z farmy nebo od známých a já přes léto sbírám zásobu bylinek na celý rok. Ráda bych se naučila dělat z bylinek různé sirupy a masti. Mám se v tomhle ještě co učit.
Nekupujeme pouze bio výrobky, na to by nám finance úplně nestačili, ale při vaření se učím používat i výrobky zdravé výživy. Kdysi jsem se několik roků přes oběd stravovala ve zdravé výživě, takže vím, že když se to umí připravit, je to výborné.
Pokud to jde, při nemoci volíme co nejšetrnější léky jako je např. zmiňovaný bylinný čaj nebo jitrocelový sirup. (V tomto směru mě i velmi mile překvapila naše nová dětská paní doktorka - pro děti volí nejprve nejšetrnější způsob léčby).
Na oplátku přírodě, že nám toho tolik dává, třídíme odpad.
S manželem máme rádi výlety do přírody, houbaření, rekreačně cyklistiku a in-line brusle, takže už se těšíme až příští rok budeme moci vyrazit i s mladším synem.
Mým koníčkem a vedlejší prací je grafika, chtěla bych se naučit pořádně fotit, chtěla bych se někdy vrátit k olejomalbě a kreslení vůbec, mám v plánu vyřezávání ze dřeva - na chalupě už přes 4 roky suším lipové dřevo, ale netuším zda na to vůbec někdy najdu čas, mám ráda ruční práce - pletení, háčkování, lepení, vystřihování a tvoření vůbec....... Je toho hodně a asi všechno za život nestihnu.... :-)  Také bojujete s časem? Musím říct, že velmi mnoho času mi zabere internet, ale jsem ráda, že tahle vymoženost tu je, některé věci jsou díky tomu o hodně snažší.
Tak tolik něco málo o nás.

Ještě bych ráda vysvětlila nadpis článku - je hodně věcí, které se dají na internetu najít, které mě zaujmou a o kterých si myslím, že by mohly zajímat i vás. Proto jsem se rozhodla založit tyto příspěvky s názvem Čtení aneb mohlo by Vás zajímat, do kterých budu něco málo psát a více odkazovat na různé zajímavosti, ať už se budou týkat vaření, pěstování zeleniny nebo nějakého tvoření.

Read more...

Tvarohová štola

16. prosince 2011

Recept na štolu mám od jedné známé. Její štolu jsem kdysi ochutnala a doslova mě uchvátila. Doma jsme štolu nikdy nepekli, takže jsem ji neznala. Kdysi jsem jich ochutnala několik koupených, ale srovnat se to vůbec nedá. Takže kdo nemáte recept na štolu, určitě ji vyzkoušejte. V chladu vydrží celkem dlouho. ..........tedy pokud ji dříve nesníte :-)
Po upečení je dobré ji nechat min. 1-2 dny uležet v chladu. Místo kandovaného ovoce, které nemám ráda, přidávám pokrájené sušené meruňky nebo švestky popř. višně, a kromě mandlí ještě vlašské ořechy a nahrubo nasekanou hořkou čokoládu. Zkrátka do těsta si můžete dát to, co máte rádi.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
500 g polohrubé mouky, 250 g tvarohu, 200 g másla (popř. Hera), 180 g cukru, 2 vejce, ½ lžičky skořice, citrónová kůra, 3 lžíce rumu, prášek do pečiva, 100 g rozinek, 60 g mandlí, kandované ovoce + 60 g másla na potření, moučkový cukr s vanilkou na posypání

V menší míse utřeme do pěny změklé máslo, cukr a vejce. Přimícháme skořici, citr. kůru, rum a tvaroh, a vše důkladně vyšleháme. Ve větší míse smícháme mouku, prášek do pečiva, rozinky, nahrubo nasekané mandle, sušené nebo kandované ovoce popř. co máte rádi. Přimícháme připravenou pěnu z menší mísy a vypracujeme na hladké těsto, vytvarujeme překládáním. Při použití řídkého tvarohu se může těsto ještě lepit, v tom případě přidáme ještě trochu mouky. Z těsta vytvarujeme dlouhý váleček, může být trochu do výšky, při pečení se malinko rozjede (podle tuhosti těsta). Pečeme asi na 150-180 st. C.
Ještě horkou štolu pomažeme 60 g másla a silně pocukrujeme cukrem s vanilkou.
Štolu je nejlepší nechat před konzumací 1-2 dny uležet v chladu.


¨
Dobrou chuť!

Read more...

Babiččina vánočka

12. prosince 2011

Vánočka by neměla chybět na žádném štědrovečerním stole. Kdo nemáte vlastní, rodinný, osvědčený recept na vánočku, můžete vyzkoušet tuto. Nazvala jsem ji babiččina, protože recept mám po svojí babičce a ta uměla vánočku upéct dokonale. Každé Vánoce jsme se na ni celá rodina těšila, a já už ji také peču několik let. Manžel byl zvyklý zase na vánočku svojí maminky, která byla úplně jiná.
Možná vás zarazí na vánočce ta drobenka, ale vězte, že to je na vánočce to nejlepší. Babička jí tam dávala trochu, ale nám to tak zachutnalo, že já dávám na vánočku drobenky co se vejde :-) Kdo drobenku nechce, může vánočku nechat jen potřenou vajíčkem.
Pokud budete vánočku podle tohoto receptu zkoušet, dejte si práci s těstem a opravdu pořádně ho vypracujte. Jak říká moje teta, jedna z babiččiných dcer, "po vypracování musí těsto tzv. šeptat".
Recept je z celého kila mouky, tak kdo nechcete péct jednu velkou vánočku, můžete udělat jednu větší a jednu malou, nebo 2 stejně velké.
Někdy se mi vánočka úplně nepovede a trochu se po upečení někde rozjede. Tohle je fotka z loňska, tak letos snad bude vánočka po upečení hezčí a fotku budu moci vyměnit za lepší :-)

A ještě malé nahlédnutí do HISTORIE VÁNOČKY
Historie vánočky sahá až do 16. století a stala se neodmyslitelným symbolem Vánoc. Dříve se jí také říkalo calta, húska, vandrovnice, štrucla, štricka, žemle, ceplík, pletenice, pletanka, štědrovka, štědrovice nebo štědrovečernice. Nemívala vždy tvar pletené housky, jak ji známe dnes. Zpočátku to bývalo pečivo nepletené, podlouhlého tvaru.

Pletence mají připomínat malého Ježíška zabaleného v peřince.  
Dříve vánočku mohli péct pouze cechovní řemeslníci – pekaři. Od 18. století si je začali lidé péct doma sami.

Vánočky se připravovaly podle nejrůznějších receptů. Recepty se předávaly z pokolení na pokolení a mohly se i lišit. Každý člen rodiny musel dostat svou vánočku. Pro rodinné příslušníky je hospodyně pekla z bílé mouky, s rozinkami a mandlemi, a kořenila je anýzem nebo fenyklem. Na čeládku čekala vánočka z obyčejného kynutého těsta.

První z upečených vánoček dostával hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí, on ji také směl jako první nakrojit. Větší společná vánočka zdobená mandlemi a hrozinkami se kladla o Štědrém dnu na prostřený stůl. Někde z ní o Štědrém dnu dávali po krajíčku dobytku, aby byl zdravý a aby mu neškodily zlé síly.

O Vánocích nedostávali vánočku jen lidé a dobytek. Na Šumavě ji hospodář házel o Štědrém večeru do studny, aby bylo po celý rok dost vody. Kousek vánočky musel dostat také oheň.

Nepovedená, připálená nebo natržená vánočka věštila nezdar, proto se při přípravě těsta, pletení a pečení vánočky udržovaly různé zvyky a pověry, které měly vánočce zajistit zdar.

Hospodyně musela zadělávat těsto v bílé zástěře a šátku, nesměla mluvit, při kynutí těsta musela vyskakovat vysoko do výšky, aby těsto dobře nakynulo. Pletla se ze šesti pramenů najednou, aby se při pečení nesesunula.

Dávným zvykem bylo také zapékání mince. Kdo ji při krájení našel, měl jistotu, že bude zdráv a bohatý po celý následující rok.
Po večeři se nedojedená vánočka nechávala na stole, neboť se věřilo, že o této noci se vracejí duše zemřelých a hodují. Vánočka byla též dárkem pro čeleď, dostával ji také obecní pastýř a po krajíčku koledníci.

Ten, kdo chtěl, aby ho měli po celý rok rádi, snědl plátek vánočky namazaný medem.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
1 kg polohrubé mouky, 220 g tuku (Hera), 220 g cukru krupice, 4 žloutky, 60 g droždí, necelý 1/2 l mléka, citronová kůra, 10 g soli, vanilkový cukr, 40 g rozinek, 70 g mandlí, vejce na potření, celé mandle na ozdobu, drobenka

Do větší mísy dáme mouku a uděláme důlek. Do důlku dáme kvásek nakynutý v troše mléka se lžicí cukru, rozpuštěný tuk (ne moc teplý), žloutky, cukr, sůl, vanilkový cukr, citr. kůru, rozinky, nahrubo pokrájené mandle - vše mícháme a postupně přiléváme mléko. Těsto by nemělo být moc řídké, aby se vánočka nerozjela do stran. V případě řídkého těsta přisypte ještě trochu mouky. Těsto řádně vypracujte vařečkou, až začne tzv. šeptat. Po vypracování těsto posypejte lehce hl. moukou, přikryjte utěrkou a dejte na teplé místo kynout cca 3-4 hodiny. V polovině kynutí těsto znovu lehce prohnětejte (podebráním).
Po vykynutí si těsto rozdělte dle počtu vánoček a pletení na copánky. Vánočku můžete plést rovnou na plechu, nebo na válu a pak ji přenést. Upletenou vánočku propíchněte na třech místech špejlí, aby lépe držela tvar. Potřete ji rozšlehaným vejcem, zapíchněte celé loupané mandle a posypte drobenkou.
Nechte vánočku ještě cca 20 min. kynout na plechu.
Troubu rozpalte na 220 st.C a dejte vánočku péct dokud nezačne růžovět, pak ji stáhněte na 130-150 st.C. Celkový čas pečení je 45 min. - 1 hod. Pokud je vánočka v průběhu pečení již hodně tmavá, přikryjte ji shora kusem alobalu.


Dobrou chuť!

Read more...

Návštěva u Aničky Hudské

11. prosince 2011

Tak jsme konečně našli trochu času a zastavili jsme se na pracovně-přátelské návštěvě u Aničky Hudské. Líbilo se mi, že nás stejně jako loni Anička pohostila stylově, a to jablečným moštem, dýňovými hranolky, topinkami s dýňovou pomazánkou, ovocným čajem, jablíčky a křížalami.
Kromě letošní sezóny a bedýnek jsme probírali i sezónu příští, takže v nejbližší době budu moci upravit podmínky odběru na sezónu 2012 a přijímat objednávky.
Anička nám také ukázala jak zpracovává ovčí vlnu. Pokud by měl někdo zájem o zasvěcení do zpracovávání ovčí vlny formou kurzu, můžete se ozvat přímo Aničce Hudské.
Z návštěvy jsme neodjeli s prázdnou..... Kromě jablek, mrkve a moštu jsme si odvezli také úžasnou věcičku na loupání a krájení jablek. Možná to někdo znáte či doma máte......... Je to moc šikovný strojek a jeho obsluhou byl unešen hlavně náš starší syn :-) Kromě toho, že nechtěl dělat nic jiného něž loupat jablíčka, tak je s chutí i jedl.
Pokud rádi vaříte nebo pečete z jablek, tak vřele doporučuji. Strojek umí najednou jablko oloupat, nakrájet a odstranit jádřinec (foto dole - 1, 2). Příslušným nastavením lze jablku ponechat slupku (foto dole - 3). Jedním překrojením jabka získáte kolečka, která můžete třeba sušit jako křížaly (foto dole - 4, 5) nebo překrojit na čtvrtiny a použít třeba na koláč (foto dole - 6). Strojek je vhodný na středně velká nemoučná jablka.


Read more...

Špaldovo-jogurtové lívanečky

5. prosince 2011

Mám tady jeden výborný recept na lívanečky. Aby Vás tento recept neodradil, můžete místo zdravých surovin použít i klasické. Recept na bezinkovou marmeládu najdete ZDE.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
300 g bílého jogurtu, 160 g špaldové polohrubé mouky, 3 lžíce třtinového cukru, 1 vejce, 1 lžíce vanilkového cukru (ideálně cukr ve kterém je zapíchnutá vanilka), 3 lžíce vody, 3 lžičky prášku do pečiva - vinný kámen, špetka soli, olej, bezinková marmeláda (popř. jiná) šlehačka

V míse smícháme jogurt, cukr, vejce, vanilkový cukr, vodu, sůl a dobře vyšleháme. Přimícháme mouku, prášek do pečiva a na rozpáleném oleji smažíme malé lívanečky, které potřeme bezinkovou marmeládou a ozdobíme šlehačkou.

Dobrou chuť!

Read more...

Vanilkové rohlíčky

3. prosince 2011

Tak jsem se pustila do prvního cukroví... Doma mi úplně neprošel návrh, že by všechno cukroví bylo zdravé, tedy z celozrnné mouky apod. :-))), takže jsem to udělala tak, že jedna várka je z běžných surovin (pro manžela) a druhá z těch zdravějších (pro mě a staršího syna). Ve finále budeme stejně jíst všichni všechno :-) nicméně bude srovnání jak je na tom zdravější varianta s chutí. První druh je tedy nejoblíbenější klasika, vanilkové rohlíčky. Akorát mě mrzí, že jsem pro klasický recept zrovna neměla vlašské ořechy, musela jsem dát lískové. Vlašské mám raději a ty už jsou v té zdravější variantě. Pro obalení celozrnných rohlíčků jsem použila již zde zmiňované sušené ovesné mléko, je však méně sladké než je moučkový cukr. Celozrnné rohlíčky hodnotím jako dobré, jen bych příště dala více cukru do těsta než je zde v receptu uvedeno (kdo není moc zvyklý na sladké, cukr by přidávat nemusel).
S pečením pomáhal i starší syn. První rohlíček měl parádní, a pak už u toho začal dělal blbiny a nakonec usoudil, že lepší bude dělat jen šišky :-) (viz levé foto - vpravo nahoře).
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept - klasika
150 g hladké mouky, 20 g cukr moučky, 50 g mletých ořechů, 1 lžíce cukru s vanilkou (nejlépe cukr, ve kterém je ponořený vanilkový lusk), citronová kůra z 1/2 citronu, 100 g másla, 1 žloutek, moučkový cukr na obalení

Recept - zdravější
150 g mouky pšeničné celozrnné jemně mleté, 20 g hnědého třtinového cukru, 50 g mletých ořechů, 1 lžíce cukru s vanilkou (nejlépe cukr, ve kterém je ponořený vanilkový lusk), citronová kůra z 1/2 citronu, 100 g másla,  1 žloutek, sušené ovesné mléko na obalení

Všechny přísady smícháme a vypracujeme těsto, ze kterého tvarujeme rohlíčky a klademe na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme cca na 200 st. C dorůžova.


Dobrou chuť!

Read more...

Pečená dýně I (s rajčaty a sýrem)

1. prosince 2011

Dýně se dá upravit na velmi mnoho způsobů. Stále jsme věrni výborné dýňové polévce, ale občas je potřeba vyzkoušet i další úpravy. Prošla jsem pár internetových stránek a přemýšlela, který recept by tak zhruba mohl odpovídat mojí představě co do chuti a složení surovin. Nějaké inspirativní recepty jsem našla, ale výsledný recept ještě doznal pár malých změn. A musím říct, že výsledek byl opravdu vynikající! Doporučuji pro ty, kdo mají doma ještě dýni a podobný recept nezkoušeli.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
cca 800 g dýně Hokkaido, 3 větší rajčata, 1/2 cibule, tvrdý sýr (Gouda, ...), 2-3 stroužky česneku, čerstvý kopr, máslo, olivový olej, sladká mletá paprika, bílý pepř, mořská sůl

Omytou dýni, zbavenou jadérek, nakrájíme na větší kusy (ponecháme slupku) a naskládáme do zapékací mísy. Dýni potřeme ze všech stran olivovým olejem, osolíme, lehce opepříme a posypeme mletou sladkou paprikou. Navrch každé dýně dáme kousek másla a dáme do trouby péct 20 min. na 200 st.C.
Mezi tím si nakrájíme cibuli a česnek nadrobno, kopr najemno, rajčata na větší kostičky, a nastrouháme nahrubo sýr. Po 20 minutách dýni vyndáme z trouby a na každý kus dýně nasypeme trochu česneku, cibule a kopru. Dýně naplníme rajčaty a zasypeme strouhaným sýrem. Zbylá rajčata můžeme nasypat do mísy kolem dýní. Takto dáme do trouby péct na dalších 40 min. stále na 200 st. C.  Jako přílohu můžeme zvolit brambor, bramborovou kaši, kuskus nebo jíst jen tak bez přílohy.


Dobrou chuť!

Read more...

Certifikát BIO

Farma v Klokočí získala na konci letošního října certifikát pro označování produktů jako BIO. Pro někoho to možná bude důležitá informace, pro někoho již méně :-)
Součástí tohoto certifikátu je i příloha ve které je blížší specifikace. Prozatím podrobnosti nemám, ale až budu vědět detaily, doplním zde.

Farma je registrována na pana Tomáše Hudského, nicméně o pěstování zeleniny se stará paní Anna Hudská.

K této události je připraven i slibovaný rozhovor s paní farmářkou.

Read more...

Zdravější vánoční cukroví

29. listopadu 2011

Možná, že čekáte nějaké dobré recepty na zdravé vánoční cukroví, ale musím vás zklamat, žádné zatím nebudou. Na nějaké se letos chystám i já, ale dám je sem až po vyzkoušení, abych je mohla ohodnotit. I my se učíme žít zdravěji, ale ke zdravějšímu cukroví jsem se zatím nedostala. Osobně vůbec nemám potřebu dělat cukroví, mám raději nějaké koláče, řezy, záviny..... ale k atmosféře Vánoc to prostě patří, navíc to nemůžu odepřít staršímu synovi. Už se těší, že bude válet těsto a vykrajovat :-) takže něco určitě vyzkoušíme.
Mám pro vás však návod jak zdravějšího pečení docílit, co a čím v receptech nahradit. Myslím, že pokud nahradíte alespoň polovinu surovin za zdravější, i to bude úspěch, a budete mít lepší pocit, že jste pro sebe i své blízké udělali něco dobrého.

Nějaké vánoční recepty jsem však před nedávnem slibovala a ty určitě budou. V následujících dnech uvedu recept na Babiččinu vánočku a Tvarohovou štolu. Pokud nemáte vlastní osvědčené recepty, tak doporučuji vyzkoušet.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak tedy udělat zdravější vánoční cukroví?

Obecné rady jsou, že můžete použít klasické recepty a v nich nahradit nezdravé suroviny zdravějšími. V některých případech však bude potřeba přihlédnout i k výsledné konzistenci těsta a v případě potřeby ji upravit. Pokud nemáte s pečením vůbec žádné zkušenosti, bude lepší vyzkoušet již recepty někým odzkoušené.

Tipy pro zdravé pečení

1. MOUKA - místo bílé mouky použijte špaldovou nebo pšeničnou celozrnnou mouku
Bílá mouka neobsahuje živiny, vlákninu, zahleňuje tělo, zalepuje střeva a urychluje stárnutí.

2. CUKR - místo bílého cukru používejte různé druhy sirupů - ječmennou sladěnku, javorový sirup, rýžový sirup,  pšeničný sirup nebo agáve sirup. Cukr můžete zcela nahradit například máčenými rozinkami. Jestliže je namočíte do vody, vznikne sladká voda, která postačí na celý moučník.
Bílý cukr bere tělu energii, ničí zdravou střevní mikroflóru, vytváří optimální prostředí pro záněty a odebírá z těla minerální látky a živiny, což se projeví na špatné kvalitě nehtů, vlasů i oslabenou imunitou a nervovou soustavou.

3. TUK - místo klasického másla a tuků použijte kvalitní tuky a oleje
Tzv. trans-tuky jsou podle posledních výzkumů nejškodlivější, protože podporují procesy, které zvyšují riziko srdečně cévních sraženin, zánětů, zužují cévy, přispívají k růstu zhoubných nádorů i k nadváze. Oleje vybírejte v biokvalitě a nerafinované. Do pečení zkuste například sezamový olej.

4. VEJCE - místo vajec použijte Vajahit nebo sójovou mouku
A když už použijete vejce, tak nejlépe v biokvalitě.

5. KYPŘÍCÍ PRÁŠEK - místo kypřícího prášku používejte prášek bez fosfátů
Klasický kypřící prášek obsahuje ne příliš prospěšné fosforečnany. Použijte tzv. vinný kámen neboli prášek bez fosfátů.

6. KRÉMY A NÁPLNĚ - nedělejte nezdravé a náročné krémy a pomazánky
Místo těžko stravitelných a časově náročných krémů zkuste skvělou pomazánku Carob s ořechy slazenou pouze obilným sirupem nebo hotový krém ze čtvero ořechů s rozinkami. Můžete i smíchat mandlové nebo arašídové máslo s rýžovým sirupem nebo vybrat zajímavý džem bez cukru. To všechno se dá koupit v každé dobře zásobené bioprodejně.

7. CUKR NA OBALENÍ - neobalujte cukroví v dalším cukru!
Místo obalování cukroví v moučkovém cukru zkuste obalovat v sušeném ovesném mléce - má jemně sladkou chuť. Stejně tak i štrůdl jím lze posypat a budete mile překvapeni.

8. SUŠENÉ A KANDOVANÉ OVOCE - nepoužívejte kandované nebo sířené ovoce
Kandované ovoce obsahuje další cukry, které už do cukroví někdy nejsou potřeba. Kupujte nejlépe nesířené sušené ovoce nebo si přes sezónu udělejte vlastní zásoby. Pro síření se používá oxid uhličitý, který může vyvolávat bolesti hlavy nebo nevolnost. Všeobecně se vyhýbejte všem chemickým barvivům.

Read more...

Adventní věnec

27. listopadu 2011

Adventní věnec už máte nejspíš všichni pěkně doma nachystaný na stole. Pokud někdo ještě nestihl, může použít tento celkem rychlý návod na jeho výrobu. Osobně mám nejraději, když si věnec můžu připravit sama, ale byly i roky kdy jsem se musela spokojit s kupovaným. Moje letošní investice do výroby byla částka 35,- za korpus. Ten už jsem nezvládala udělat svůj, takže musel stačit kupovaný. Nepočítám samozřejmě veci, které již doma mám a opakovaně používám. Větvičky tůjí mám z chalupy a větve jedle jsem dostala zdarma v jednom nejmenovaném hobby marketu.
Podle absolutně vyprodaných nábojů do tavných pistolí v OBI soudím, že se český národ začal více zajímat o samovýrobu adventních věnců a jiných vánočních dekorací. A je to dobře, ať už je to z čisté radosti vlastnoručně vyrobené vánoční dekorace nebo z finančních úspor.

Na výrobu tedy potřebujete: slaměný či jiný korpus, větvičky jehličnanů - pokud máte možnost použijte ještě listy mahonu, vázací drát, kleštičky, 4 svíčky, zapichovací kalíšky pod svíčky, různé vánoční dekorace, sirky (zapalovač), tavnou pistoli vč. náhradních nábojů. 

Postup: Z větších větví si nejprve připravte malé větvičky (foto 2). Obtočte drát kolem korpusu a konec drátu několikrát obtočte a utáhněte. Začněte postupně horní část a boky věnce obkládat větvičkami a druhou rukou zároveň přetahujte konce větviček drátem (foto 3). Přidávejte další řadu větviček tak, aby se překrývaly a korpus nebyl vidět. Takto pokračujte do úplného zakrytí korpusu větvičkami (foto 4).
Zapalovačem nebo sirkou nahřejte napichovací část kalíšků a připevněte svíčky. Svíčky s kalíšky zapíchněte na věnec (foto 5). Pro zdobení věnce můžete přidat kromě základních větviček i další větvičky (tůje, mahon, aj.) Zapichujte nebo pomocí tavné pistole přilepujte další dekorace.

(Tip: bílé a červené hvězdičky na věnci jsou z tvrdšího papíru, natřené temperami. Takto si můžete vyrobit spoustu dalších dekorací.)



Přejeme všem krásný adventní čas!

Read more...

Koláč s tvarohem a pudinkem

25. listopadu 2011

Tak aby to nevypadalo, že se tu nic neděje :-), přidávám jeden recept na výborný koláč. Mezi tím stále uháním naši paní farmářku, aby mi dodala oč jsem ji požádala. Asi má dost práce, prosím, buďte trvpěliví jako jsem já :-)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
Těsto - 40 dkg polohrubé mouky, 17 dkg cukru, 20 dkg tuku, 1 vejce, 1 vanilkový cukr, 1/2 prášku do pečiva, citronová kůra
Poleva - 1/2 kg měkkého tvarohu, 1/2 litru mléka, 1 vanilkový cukr, 15 dkg cukru, 1 vanilkový puding, 0,5 dcl oleje (2 lžíce rumu, 1 vejce)

Poleva - Všechny přísady smícháme, nejlépe ručním mixérem. Vznikne tekutá tvarohová poleva. (vejce a rum nemusí být).

Těsto - Všechny přísady smícháme běžným způsobem, vypracujeme těsto a rozetřeme nebo namačkáme na plech. Z těsta vytvoříme vyvýšené okraje, aby nám poleva nezatekla pod těsto. (Těsto můžete také rozválet přes potravinovou fólii - nejlépe rovnou na pečícím papíru a ten pak přesunout na plech.) Na těsto nalijeme polevu a opatrně přeneseme do rozpálené trouby. Pečeme asi 30-40 min. na 180 st. Po upečení by měla být poleva na dotek tuhá a pružná.

(Tip 1: Stejný recept na těsto mám s poloviční dávkou surovin - vyzkoušeno a těsto je dost nízké. Toto těsto je vyšší. Pokud by se vám chtělo suroviny na těsto přepočítávat, udělejte ho 3/4. Poleva zůstává stejná.
Tip 2: Polevu můžete vyzkoušet i kakaovou - místo vanilkového pudinku dáte kakaový a přidáte ještě 2 lžíce kakaa).

Dobrou chuť!

Read more...

Zelné závitky

8. listopadu 2011

V poslední bedýnce bylo bílé zelí a u nás na něj došlo až teprve v posledních dnech. Pořád jsem kolem něj chodila a přemýšlela o zajímavější úpravě než je salát a dušené zelí.
Zelné závitky jsem dělala poprvé a dopadly na výbornou. Příprava tohoto jídla je celkem rychlá. Starší syn už dopředu hlásil, že tam ten list nechce, takže jsem se snažila propašovat alespoň trochu zeleniny do masa :-) Maso si můžete ochutit tak jak jste zvyklí a zbytek už není o žádném kuchařském umění.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
500 g mletého masa (vepřové nebo směs vepřového s hovězím), zelné listy, 1 menší cibule, 1 vejce, 11 lžic mléka, 4 lžíce strouhanky, 1 menší mrkev, mrkve, petrželka, 2 lžíce strouhaného sýru, 3 stroužky česneku, 1 lžička soli, 2 lžičky Solčanky, máslo, bílý pepř

Do větší mísy dáme maso, vejce, nadrobno nakrájenou cibuli, petrželku a mrkev. Dále přidáme Solčanku, sůl, pepř, strouhaný tvrdý sýr, mléko a strouhanku. Maso pořádně promícháme. Ze zelí oddělíme největší listy a necháme je krátce povařit aby změkly. Do vychladlých zelných listů zabalíme zhruba 1-1,5 lžíce masa a natesno naskládáme do máslem vymazané zapékací mísy. Navrch závitků dáme pár kousků másla a pečeme na 180 st. do lehkého zhnědnutí listů. V průběhu pečení můžete podlít vodou.



Dobrou chuť!

Read more...

Inspirace na dušičky

1. listopadu 2011

Zítra je uctění Památky zesnulých neboli Dušičky. Potřebovali jsme něco na hřbitov a vzhledem k mateřské dovolené je fajn, když to stojí co nejméně korun.
Do tohoto věnečku byla jediná moje investice kus drátku a tyčinky do tavné pistole, ale to vše bylo již doma. Takže mohu konstatovat, že investice byly spíše 0,- Kč :-)
Všechny ozdoby jsou přírodní - šišky, listy, mahon, jeřabiny a větvičky cypřiše jsem nasbírala v okruhu 500 m od domu, lampionky jsou od naší známé, a makovic a obilí jsem kdysi dostala velký puget též od jedné známé.

Návod: ze stejně velkých šišek si poskládejte kroužek jak chcete mít velký věneček. Vezměte vázací drátek, nechte si cca 5 cm dlouhý konec a postupně si ve spodní třetině šišky drátek protáhněte až k jejímu středu. Postupně přikládejte další šišky, které se snažte ještě zapasovat do předchozí šišky. Při obtáčení drátku vytvářejte rovnou kroužek. Konce drátku svažte a utáhněte. Věneček si otočte spodní stranou nahoru a v místech, kde jsou jednotlivé šišky u sebe, spojte tavnou pistolí. Nechte lepidlo ztuhnout, věneček otočte a můžete začít zdobit.
Kromě zde použitých přírodních ozdob můžete použít např. ještě: jutové mašle, ořechy, slupky z bukvic, slaměné kuličky, šipky, kaštany, žaludy, slaměnky, ...... Na Vánoce pak i skořici celou, badyán, sušené plátky pomerančů a jablek, .......

Je potřeba na toto myslet a sbírat všechny přírodní ozdoby v průběhu roku, abyste měli z čeho tvořit. Při procházkách přírodou toho najdete jistě hodně.

Věneček jsem dodělávala až dnes, takže návod dávám bohužel na poslední chvíli. Můžete se však nechat inspirovat třeba na příští rok nebo na Vánoce.

Přeji hezké tvoření!

Read more...

Brambory a solanin

26. října 2011

V poslední bedýnce jsem si povšimla nazelenalé brambory, tak jsem si tak říkala, jestli pak všichni vědí, že tato zelená část brambory se musí pečlivě oloupat. Je to poměrně základní věc, kterou bychom měli o bramborách vědět, podobně jako, že se nekonzumuje zelenina plesnivá, že bychom měli umět rozeznat borůvku od vraního oka apod.
Není však od věci si to zopakovat a dovědět se, proč může být brambora zelená a třeba i něco navíc....
Tento příspěvek se týká pouze obsahu solaninu v bramborách. Všeobecné informace o bramborách teprve připravuji.
Trochu jsme ten solanin doma probírali a po přečtení všech dostupných informací bych to viděla takhle: pokud najdete bramboru nazelenalou, tak zelenou část hodně oloupejte. Pokud najdete bramboru celou zelenou, tak ji raději vyhoďte. A malým dětem pro jistotu dávejte brambory pouze pěkné, bez zelené slupky a bez klíčků. Znám hodně lidí, kteří jedí brambory celý život a jsou zdraví.....
Také se mluví o tom, že malým dětem by se neměla dávat lilkovitá zelenina, ale vážně si nějak neumím představit vařit úplně bez brambor. Brambory máme moc rádi a pokud si je dáme na talíř my jako rodiče, těžko budeme vysvětlovat našim dětem, že oni je nesmí. Brambory i bramborová kaše se také běžně vaří ve školkách a školních jídelnách......

Takže jak se říká, nic se nemá přehánět a přílohy je dobré střídat, výběr je celkem velký (rýže, těstoviny, kuskus, jáhly, pohanka, bulgur, halušky, ......).
Samozřejmě je na Vás, jak s těmito informacemi z článku naložíte.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Brambory jsou dobré, zdravé, v kuchyni nepostradatelné. Ale také jedovaté. O tom se nemile přesvědčili již první ochutnávači záhadné plodiny, kterou Columbus přivezl z Ameriky. Nevěděli ještě, jak s touto jinak skvělou plodinou zacházet. Dnes již to naštěstí víme. Často ale ne zcela jistě…

O solaninu
Jedovatost brambor způsobuje právě tato látka. Solanin je glykoalkaloid, za jehož toxicitu může jeho alkaloidová část. Zjednodušeně se proto často uvádí, že solanin je alkaloid. V čistém stavu je to špatně rozpustná bílá krystalická látka s odporně hořkou chutí.

Solanin se nachází v celé rostlině včetně hlíz – zde je ale jeho koncentrace velmi malá a není nebezpečná. Jde obvykle o množství nepřesahující 10 mg na 100 g hlíz. Brambory jsou šlechtěny tak, aby byl obsah solaninu co nejnižší.
Nejvyšší koncentrace solaninu je v okolí oček a klíčků. V nazelenalé slupce i těsně pod ní a kolem klíčků se může koncentrovat až 35 mg solaninu na 100 gramů hlízy. Tyto části proto důsledně odstraňujte. Koncentrace solaninu výrazně klesne, pokud brambory oškrábete velkoryse. Jeho obsah je totiž nejvyšší nejen na samém povrchu, ale i 2 až 3 mm pod slupkou.

Solanin si rostliny vytvořily, aby se bránily před škůdci. Má totiž insekticidní a fungicidní účinky. To, že se v bramborových hlízách působením světla jeho obsah zvyšuje, má zřejmě sloužit jako jejich ochrana před okusem v okamžiku, kdy je již nechrání půda.

Jaké množství solaninu je nebezpečné?
Vážná otrava solaninem nastává obvykle po požití 400 mg, ale obtíže se mohou dostavit už po požití mnohem menšího množství, od 25 g. Projevují se obvykle jako nevolnost se zvracením, které často provázejí žaludeční křeče, dochází k narušení sliznic trávicí soustavy. Při silnějším zasažení dochází ke zrychlení tepu i dýchání, hrozí ztráta vědomí až kóma.

Které brambory již nejíst
Nebezpečné mohou být zelené a silně naklíčené brambory, které byly skladovány na přílišném světle či teple. Vlivem světla začne obsah solaninu stoupat až 3x, jeho koncentrace se navíc zvyšuje i při samotném dlouhodobém skladování.

Vliv kuchyňské úpravy na solanin
Přestože je solanin ve vodě jen slabě rozpustný, přechází při vaření částečně do vody. Pokud vaříte brambory, u nichž je obsah solaninu pravděpodobně již vyšší, vodu dále nepoužívejte. Sporné je, zda velmi dlouhá úprava při vysoké teplotě solanin částečně deaktivuje – při nepřítomnosti vody tomu tak být nemusí.
Zelené brambory by měly být vždy oloupány, ať jsou jakkoli používány. Dobré usmažení brambor při teplotě 170° C je efektivní při snižování hladiny glykoalkaloidů, var efektivní není vůbec a příprava v mikrovlnné troubě má jen malý efekt.

Solanin a rajčata
Mnohem vyšší dávku solaninu, nežli z hlíz brambor, můžete získat z nezralých, zelených rajčat. V latinské Americe jejich chuť milují a připravují z nich nejrůznější pokrmy – ale jde o kulinaření poměrně riskantní. V jednom nezralém rajčeti může být až 25 mg solaninu. Nejbezpečnější jsou v tomto případě džemy ze zelených rajčat, neboť cukr solanin deaktivuje.

(Zdroj: http://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/jsou-brambory-jedovate/)

Read more...

Ovesné sušenky s brusinkami a ořechy

23. října 2011

A tohle byly dle mého nejlepší sušenky z těch 3 receptů. Akorát mi vadí, že je tam hodně másla. Chtěla bych najít nebo vymyslet recept na sušenky či koláčky, kde bude méně tuku. Pokud máte nějaký dobrý recept na zdravé sušenky, můžete nám ho poslat.
Ještě dodávám, že mouky a cukr byly bio, vejce a ořechy domácí.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
175 g celozrnné mouky (dala jsem 100 g celozrnné žitné + 75 g špaldové pšeničné), 1 prášek do pečiva, 85 g ovesných vloček, 175 g hnědého třtinového cukru, 1 lžička mleté skořice, 140 g másla, 70 g sušených brusinek (americké borůvky, rozinky - dala jsem 20 g rozinek + 50 g brusinek), 50 g nahrubo mletých pekanových ořechů (vlašských), 1 vejce

Mouku, prášek do pečiva, ovesné vločky, cukr a skořici dáme do mísy a dobře promícháme. Pak přidáme rozpuštěné máslo a směs dobře promícháme. Přisypeme borůvky (brusinky) a pekanové (vlašské) ořechy, přidáme vejce a vše důkladně promícháme. Těsto vyndáme z mísy a na vále (kuchyňské desce) uděláme z těsta váleček o průměru 6 cm. Zabalíme ho do potravinové fólie a dáme do lednice ztuhnout.
Ztuhlé těsto vyndáme a z válečku postupně krájíme 3-4mm plátky a pokládáme na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme do zlatova na 180 st. C cca 15 minut.



Dobrou chuť!

Read more...

Ovesné sušenky s pomerančem a rozinkami

Tak tyhle sušenky dle mého celkem ušly. Já jsem tedy banán vyměnila za dýni, ale netuším zda s tím kouskem banánu by byly výrazně lepší. Recept uvádím originál a v závorce to, co jsem dala do sušenek já.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
100 g másla, 1 vejce, 50 g kaše ze zralého banánu (dala jsem najemno nastrouhané Hokkaido), 1 lžička vanilkového extraktu (dala jsem vanilkový cukr), 100 g hnědého třtinového cukru, ½ lžičky strouhané pomerančové kůry, 100 g celozrnné mouky (dala jsem 50 g celozrnné žitné + 50 g špaldové pšeničné), ¼ lžičky soli, 1 lžička prášku do pečiva, 100 g ovesných vloček (vločky jsem v robotu nasekala), 25 g sušeného strouhaného kokosu, 50 g sekaných vlašských ořechů, 75 g rozinek nebo tmavé čokoládové lupínky

V míse smícháme máslo a cukr do hladka. Přidáme banán, vanilkový extrakt a vejce.
V druhé míse smícháme mouku, sůl, prášek do pečiva, ovesné vločky, kokos, ořechy a rozinky nebo čokoládové lupínky a promícháme. Pak smícháme suché přísady do mokrých a důkladně promícháme. Z těsta tvoříme rukama malé kuličky a dáváme je na plech vyložený pečícím papírem. Přimáčknutím kuliček vytváříme placičky, (které ještě můžeme navrch posypat sezamovými nebo slunečnicovými semínky). Pečeme 15-20 minut na 180 s. C. do zlatova.



Dobrou chuť!

Read more...

Pomerančové sušenky Halloween

22. října 2011

Tak já začnu od toho nejméně povedeného :-) Sušenky Halloween........ myslím, že by se to dalo spíše nazvat cukrovím....... a trochu nepovedným :-)
Tak abych to ještě vysvětlila. Původně jste měli k poslední bedýnce dostat malou láhev loňského domácího rybízového vína (letošní ještě zdaleka není hotové). Sháněla jsem malé, průhledné, 200 ml láhve, a než jsem se rozhoupala k objednání, už nebyly. Jen balné objednávky totiž dělalo více jak 1,5 násobek poštovného. .....víno snad někdy příště :-)
Takže jsem hledala recepty zdravých sušenek. Na českých stránkách jsem toho našla zoufale málo, tak jsem zavítala na jeden zahraniční server. Tam jsem se nechala inspirovat a vybrala si podle surovin a ohlasů 3 recepty. Sušenky halloween jsem si vybrala spíš jen tématicky, že se mi k podzimu líbily. Na fotce vypadaly daleko lépe než ty moje :-) ....no jo, američani to mají v malíku. Nejdřív jsem běžnou hladkou mouku nahradila hladkou kukuřičnou, používám ji občas na zahušťování polévek pro děti. Jenže se to těsto nějak nedalo válet, tak jsem nakonec dala normální hladkou mouku. Tvarování sušenek celkem šlo, ale nějaké vykrajovátko by bylo určitě lepší, pokud takové existuje. Tak, a co mě nejvíce mrzelo, že v tom shonu jsem zapomněla na druhém plechu udělat těm obličejům to typické dýňové rýhovaní. Měla ho jen jedna sušenka z druhého plechu, ostatní jen zezadu. Člověk se s tím patlá a pak taková chyba.... :-) A největší kámen úrazu bylo to, že ta dýňová stopka byla hrozně křehká. Předpokládám, že než jste to donesli domů, byla zlomená. No nevím, už to asi péct nebudu nebo možná pro zpestření podzimu pak s dětmi až budou větší. Jinak v originálním podání není náplní marmeláda, ale krém z mascarpone. Takže pokud to chcete vyzkoušet, zde je přeložený recept.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
Těsto: 140 g másla, 175 g hladké mouky, 50 g moučkového cukru, jemně nastrouhaná kůra z 1 pomeranče
Náplň: 100 g mascarpone, 1 lžička moučkového cukru, 25 g hořké čokolády (s 55 % kakaové sušiny)
Poleva: 50 g moučkového cukru, asi 1 lžíce pomerančového džusu

V míse smícháme máslo, mouku, moučkový cukr a pomerančovou kůru dohromady. Vypracované těsto zabalíme do fólie a dáme do lednice na 1 hodinu vychladit.
Vychladlé těsto rozválíme na lehce pomoučeném válu na tloušťku asi 3 mm. Z těsta vykrajujeme kolečka o průměru cca 7 cm a pokládáme na plech vyložený pečícím papírem.
Pomocí malého ostrého nože vyřízneme do poloviny koleček obličeje Halloween. Ze zbytku těsta vytvarujeme stopky dýní a přimáčkneme ke kolečkům. Na kolečka ještě tupým nožem uděláme rýhy typické pro dýně. Takto připravené sušenky dáme péct na 160-180 st. C po dobu asi 15 minut do zlatova.
Na náplň smícháme mascarpone s cukrem a rozpuštěnou čokoládou. Hotovou náplní slepujeme sušenky.
Na polevu smícháme moučkový cukr a pomerančový džus. Polevou potíráme sušenky těsně před podáváním.

Dobrou chuť!

Read more...

12. bedýnka 2011

Dnes jsme měli poslední bedýnku letošní sezóny. Bedýnka byla bohatá, a převážně se skládala ze zeleniny a ovoce vhodné k uskladnění. Protože brzo ráno bylo na poli ještě všechno zmrzlé, tak nám těsně před odjezdem, kdy už mráz povolil, dala paní farmářka ještě do bedýnek petržel s natí a bílou nebo černou ředkev. Nať z petržele si můžete zamrazit nebo usušit třeba do polévky. Zelí, dýně a kadeřávek jsou bio a pochází z farmy pana Petra Macháčka. Cibule je taktéž bio a ta je od pana Karla Tachecího.

V bedýnce dnes tedy bylo: bílé zelí, dýně Hokkaido, cibule, kadeřávek, jablka,


oranžová a žlutá mrkev, červená řepa, petržel s natí, pastyňák, černá nebo bílá ředkev a brambory.


Pohled na pole už je celkem smutný, téměř všechna zelenina je sklizená, zůstal nějaký plevel a uschlé zbytky rostlin a maličká mrkev co už nestihne dorůst.... Zkrátka nedá se nic dělat, zima se neúprosně blíží a půda si už také potřebuje odpočinout.
Doufám, že jste si z bedýnek a přikoupené zeleniny zvládli udělat alespoň nějaké malé zásoby na zimu, a že se Vám letošní bedýnky líbily. Ti co s námi vydrželi až do konce a odebírali bedýnky po větší část sezóny, dostali k bedýnce jako poděkování od nás domácí celozrnné sušenky a sušenku Helloween. Recepty a komentáře k sušenkám uvedu za chvilku.
Největší poděkování patří samozřejmě naší paní farmářce Aničce Hudské, která nám pro letošek připravila bedýnky opravdu velmi bohaté, a tak pestré jaké tento kraj dovolí. Sama se postarala i o to, aby jsme v bedýnce měli i nějaké zpestření jako byly např. broskve, zelí nebo kadeřávek.

Letošní bedýnky sice skončily, ale moje psaní a receptování tady na blogu bude pokračovat. Na listopad pro Vás připravuji krom jiného i rozhovor s paní farmářkou a vánoční recepty. Takže pokud Vás to bude zajímat, přijďte se občas podívat co je tady nového.

Read more...

Zapečený fenykl s dýní, rajčaty a sýrem

19. října 2011

Tak u nás došlo konečně na ten fenykl .......a také se uvolnilo místo v lednici :-)
Komu se podařilo jako mě, nashromáždit z bedýnek 2 fenykly, mohl již udělat fenykl třeba takto podobně zapečený. Prošla jsem pár receptů a udělala si představu, co bych do tohoto jídla asi tak všechno mohla dát a co bylo zrovna k dispozici doma. Fenykl je celkem hodně aromatický, takže dýně ho perfektně nastavila.
Výsledek byl moc dobrý. Nebudu psát výborný, protože s fenyklem jsem prozatím nejedla ani nic lepšího, ani horšího. Ale mohu říct, že takto bych to klidně uvařila znovu.
Nať z fenyklu jsem nakrájela najemno, kořen nastrouhala a obojí už je v sušičce. Co s kořenem ještě nevím, ale nať budu dávat do salátu, na brambory apod.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
2 řapíky fenyklu, dýně Hokkaido, 1/2 větší cibule, 2-3 rajčata, 1 vejce, 1 dcl smetany, 1 dcl bílého vína, 1/2 drůbežího bujónu Alnatura (drůbeží vývar), 2-3 dcl vody, 1,5 lžíce másla, 1 lžíce hladké mouky, sůl, bílý pepř, drcený kmín, sýr na strouhání

Řapíky fenyklu (odstraňte zdřevnatělé natě) pokrájejte na 1cm plátky, dýni na větší kostky a cibuli na širší proužky. Do malého hrnce dejte vodu, bujón, víno a trochu soli a povařte 5-7 min. fenykl. Povařený fenykl vyjměte. V jiném malém hrnci udělejte z másla a mouky jíšku, přidejte kmín, pepř, zalijte vývarem z fenyklu a cca 10-15 min. povařte. Ke konci přidejte smetanu, krátce provařte a odstavte. Do hotového bešamelu ještě přimíchejte vejce.
Do vymazané a strouhankou vysypané zapékací mísy střídavě pokládejte fenykl, dýni, cibuli a rajčata. Zeleninu navrch ještě lehce osolte. Zalijte bešamelem, posypte nadrobno nakrájenou fenyklovou natí, sýrem a dejte do trouby zapéct.



Dobrou chuť!

Read more...

Salát z rokety - s dýní, slaninou a vejcem

17. října 2011

Přemýšlela jsem a hledala, co nejlepšího udělat s roketou. Narazila jsem na stránky Gourmets a tam se mi zalíbil tip na takový salát k večeři (úplně dole). Včera večer jsem tento recept chtěla vyzkoušet, bohužel jsem neměla zrovna všechny ingredience, takže jsem udělala malé úpravy. Některé recepty jsou fajn, ale už se k nim třeba nevracím, ale tenhle salát určitě zase někdy udělám. I když nemám na fotce takové profi servírování :-), tak vězte, že salát byl vynikající a ani mi tam nechyběl ocet Balsamico. (Na originál se můžete podívat a já uvádím svoji lehce upravenou verzi). Vegetariáni si musí něčím nahradit tu slaninu.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
větší množství rokety, dýně Hokkaido, 1 vejce, 1 středně velká červená cibule, 6 plátků pancetty nebo prorostlé uzené slaniny, olivový olej, čerstvý tymián (sušený), piniové oříšky, sůl

 Vejce uvařte natvrdo. Cibuli oloupejte a nakrájejte na širší měsíčky, dýni i se slupkou nakrájejte na malé 5-7 mm plátky. Na pávni opečte na sucho slaninu - do křupava, a po osmažení ji odeberte z pánve. Na troše olivového oleje dále opečte dýni, cibuli a piniové oříšky. V průběhu pečení přidejte sůl a sušený tymián (čerstvý bych dala až nakonec). Pak znovu přidejte osmaženou slaninu, promíchejte, aby se chutě spojily a dejte do salátové mísy, kde již máte připravenou roketu. Podávejte nejlépe s celozrnným pečivem.

Dobrou chuť!

Read more...

  © Blogger template The Professional Template II by Ourblogtemplates.com 2009

Back to TOP