Babiččina vánočka

Vánočka by neměla chybět na žádném štědrovečerním stole. Kdo nemáte vlastní, rodinný, osvědčený recept na vánočku, můžete vyzkoušet tuto. Nazvala jsem ji babiččina, protože recept mám po svojí babičce a ta uměla vánočku upéct dokonale. Každé Vánoce jsme se na ni celá rodina těšila, a já už ji také peču několik let. Manžel byl zvyklý zase na vánočku svojí maminky, která byla úplně jiná.
Možná vás zarazí na vánočce ta drobenka, ale vězte, že to je na vánočce to nejlepší. Babička jí tam dávala trochu, ale nám to tak zachutnalo, že já dávám na vánočku drobenky co se vejde :-) Kdo drobenku nechce, může vánočku nechat jen potřenou vajíčkem.
Pokud budete vánočku podle tohoto receptu zkoušet, dejte si práci s těstem a opravdu pořádně ho vypracujte. Jak říká moje teta, jedna z babiččiných dcer, "po vypracování musí těsto tzv. šeptat".
Recept je z celého kila mouky, tak kdo nechcete péct jednu velkou vánočku, můžete udělat jednu větší a jednu malou, nebo 2 stejně velké.
Někdy se mi vánočka úplně nepovede a trochu se po upečení někde rozjede. Tohle je fotka z loňska, tak letos snad bude vánočka po upečení hezčí a fotku budu moci vyměnit za lepší :-)

A ještě malé nahlédnutí do HISTORIE VÁNOČKY
Historie vánočky sahá až do 16. století a stala se neodmyslitelným symbolem Vánoc. Dříve se jí také říkalo calta, húska, vandrovnice, štrucla, štricka, žemle, ceplík, pletenice, pletanka, štědrovka, štědrovice nebo štědrovečernice. Nemívala vždy tvar pletené housky, jak ji známe dnes. Zpočátku to bývalo pečivo nepletené, podlouhlého tvaru.

Pletence mají připomínat malého Ježíška zabaleného v peřince.  
Dříve vánočku mohli péct pouze cechovní řemeslníci – pekaři. Od 18. století si je začali lidé péct doma sami.

Vánočky se připravovaly podle nejrůznějších receptů. Recepty se předávaly z pokolení na pokolení a mohly se i lišit. Každý člen rodiny musel dostat svou vánočku. Pro rodinné příslušníky je hospodyně pekla z bílé mouky, s rozinkami a mandlemi, a kořenila je anýzem nebo fenyklem. Na čeládku čekala vánočka z obyčejného kynutého těsta.

První z upečených vánoček dostával hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí, on ji také směl jako první nakrojit. Větší společná vánočka zdobená mandlemi a hrozinkami se kladla o Štědrém dnu na prostřený stůl. Někde z ní o Štědrém dnu dávali po krajíčku dobytku, aby byl zdravý a aby mu neškodily zlé síly.

O Vánocích nedostávali vánočku jen lidé a dobytek. Na Šumavě ji hospodář házel o Štědrém večeru do studny, aby bylo po celý rok dost vody. Kousek vánočky musel dostat také oheň.

Nepovedená, připálená nebo natržená vánočka věštila nezdar, proto se při přípravě těsta, pletení a pečení vánočky udržovaly různé zvyky a pověry, které měly vánočce zajistit zdar.

Hospodyně musela zadělávat těsto v bílé zástěře a šátku, nesměla mluvit, při kynutí těsta musela vyskakovat vysoko do výšky, aby těsto dobře nakynulo. Pletla se ze šesti pramenů najednou, aby se při pečení nesesunula.

Dávným zvykem bylo také zapékání mince. Kdo ji při krájení našel, měl jistotu, že bude zdráv a bohatý po celý následující rok.
Po večeři se nedojedená vánočka nechávala na stole, neboť se věřilo, že o této noci se vracejí duše zemřelých a hodují. Vánočka byla též dárkem pro čeleď, dostával ji také obecní pastýř a po krajíčku koledníci.

Ten, kdo chtěl, aby ho měli po celý rok rádi, snědl plátek vánočky namazaný medem.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Recept
1 kg polohrubé mouky, 220 g tuku (Hera), 220 g cukru krupice, 4 žloutky, 60 g droždí, necelý 1/2 l mléka, citronová kůra, 10 g soli, vanilkový cukr, 40 g rozinek, 70 g mandlí, vejce na potření, celé mandle na ozdobu, drobenka

Do větší mísy dáme mouku a uděláme důlek. Do důlku dáme kvásek nakynutý v troše mléka se lžicí cukru, rozpuštěný tuk (ne moc teplý), žloutky, cukr, sůl, vanilkový cukr, citr. kůru, rozinky, nahrubo pokrájené mandle - vše mícháme a postupně přiléváme mléko. Těsto by nemělo být moc řídké, aby se vánočka nerozjela do stran. V případě řídkého těsta přisypte ještě trochu mouky. Těsto řádně vypracujte vařečkou, až začne tzv. šeptat. Po vypracování těsto posypejte lehce hl. moukou, přikryjte utěrkou a dejte na teplé místo kynout cca 3-4 hodiny. V polovině kynutí těsto znovu lehce prohnětejte (podebráním).
Po vykynutí si těsto rozdělte dle počtu vánoček a pletení na copánky. Vánočku můžete plést rovnou na plechu, nebo na válu a pak ji přenést. Upletenou vánočku propíchněte na třech místech špejlí, aby lépe držela tvar. Potřete ji rozšlehaným vejcem, zapíchněte celé loupané mandle a posypte drobenkou.
Nechte vánočku ještě cca 20 min. kynout na plechu.
Troubu rozpalte na 220 st.C a dejte vánočku péct dokud nezačne růžovět, pak ji stáhněte na 130-150 st.C. Celkový čas pečení je 45 min. - 1 hod. Pokud je vánočka v průběhu pečení již hodně tmavá, přikryjte ji shora kusem alobalu.

Dobrou chuť!