Čtení č.12 aneb mohlo by Vás zajímat
20. července 2012
Domácí chleba
Pečete si vlastní kváskový chleba? .....určitě jste úspěšnější než prozatím já :-)
Už dlouho jsem uvažovala o pečení chleba, říkala jsem si, že jednou to vyzkouším. Impulzem k tomuto kroku, bylo pěstování toho pseudokvásku na Vatikánský chléb štěstí.
Našla jsem si několik stránek a receptů a četla a četla.....ve volných chvilkách několik dní. Čím více jsem toho přečetla, tím více jsem nabyla dojmu, že jsem nic nepochopila :-)
Tak jsem se nakonec rozhodla vybrat si jeden postup, a ponořit se do velmi inspirativních stránek Co nového na kopci. Na tyto stránky jsem narazila už dříve, ale z časových důvodů jsem pročítání odložila.
Pročetla jsem asi tři příspěvky týkající se pečení chleba, a komentáře k nim. Později jsem zjistila, že je musím pročíst ještě několikrát......
Našla jsem tedy vhodnou sklenici a začala dle návodu pěstovat kvásek. První den paráda, druhý den paráda, kvásek se měl k světu, třetí den ráno jsem ho našla ve stavu hrnečku vař :-)
Dala jsem ho kynout do mísy, plátno jsem moukou vysypala dle rad hodně. A opět dala kynout do trouby. To už bylo hodně pozdě večer. Stále jsem si dělala iluze o krásném a dobrém chlebu :-)
Už ani nevím kolik bylo na hodinách, ale těsto jsem vyklopila na vymazaný a pomoučený plech. V tu chvíli nastala realita, a bylo jasné, že místo krásného bochníku to bude náčiní pro diskobola :-))
Další zrada byla, že mouka nasypaná na plechu okolo chleba, se při pečení začala okamžitě pálit (plech jsem vysypala moukou jak na koláč :-) Smradu jak v hradu, modlila jsem se, aby někdo ze sousedů nevolal hasiče :-)) Rychle jsem chleba přehodila na pečící papír a dopekla. Unavená a trochu zklamaná, jsem šla k ránu alespoň trochu dospat. Tato první akce mi trvala neuvěřitelných 19 hodin!
Ráno jsem chleba rozkrojila. Chuť byla výborná, jen kmínu jsem se rozhodla dát příště méně, a také soli ubrat. Dětem ta sraženina moc chutnala :-) Snědli jsem ho asi čtvrtinu. Máťa říkal, že uprostřed je ten chleba trochu jako knedlík :-)))
Ve 11:30 jsem se tedy rozhodla, že to zkusím znovu. Těsto v troubě krásně kynulo. Přišla jsem pak ale za delší dobu a zjistila, že těsto šlo opět dolů. Co teď..... Rozhodla jsem se těsto přikrmit další trochou mouky a dala opět kynout. Hlídala jsem ho a modlila se, aby zase vylezlo. Zatím je pro mě těžké odhadnout, kdy je ten správný čas na další mouku. Tak jsem se nějak rozhodla a začala přidávat kmín, sůl a mouku. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem neodebrala kvásek. Netušila jsem kolik mám dát tedy mouky. Navíc jsem neodměřila vodu a už to tam lila. ....další chyba.
Z poslední zkuešenosti jsem měla zhruba přehled o konzistenci těsta, a tak jsem mouku sypala, a vodu dávala od oka, nic jiného mi nezbývalo. S Pavlem jsme šprýmovali o dalším nezdaru a krmením pro slepice.
Na mojí adresu přistála poznámka, že při mojí spotřebě mouky, prý budeme muset koupit nějaké akcie mlýnu :-)))
Měla jsem strach, aby nebyl chleba moc tuhý, tak jsem s moukou zacházela opatrně, ale zároveň jsem měla trochu pocit, že je těsto trochu řídké. Těsta bylo na dva bochníky, tak jsem je rozdělila a dala kynout do trouby. Nádherně vykynuly a bylo téměř jasné, že se chleba asi povede. Po vyklopení na plech se těsto začalo rozlejzat do stran, a v tu chvíli jsem se smiřovala s dalším krmením pro slepice :-)
Nakonec chleba v troubě krásně vyběhl, a nedopadl zase tak úplně špatně.
Druhý menší bochníček jsem trochu zkazila, přitom měl šanci být lepší, těsto jsem udělala tužší. Když jsem ho dala do trouby, zapomněla jsem opět zvednout teplotu.
Druhý pokus se tedy zadařil, i když to bylo téměř vše od oka. Celkový čas byl 14 hod. (od 11:30 do 2 hod.- 2 pečení. Nedělám si však iluze, že by další pokus nemohl opět dopadnout špatně.
Je už více než jasné, že další můj pokus o pečení chleba, projde večerním zaděláním a nočním kynutím při pokojové teplotě. Tyhle noční šichty byly šílené.
0 komentářů:
Okomentovat