DÝNĚ HOKKAIDO - čerstvá zelenina po celý rok
NEBOJTE SE DÝNĚ!!
Makrobiotikům je Hokkaido již po dlouhá léta zeleninou léčivou. V současné době naštěstí už také nám –obyčejným smrtelníkům. Stává se zeleninou doslova populární. Není to totiž dýně obyčejná. Nejeden z mých známých, který se na jídlo připravené !Z DÝNĚ! nejprve nechtěl ani podívat, musel nakonec přiznat, že jediná vada pokrmu je v tom vědomí, že je připraven ze zeleniny s tak neoblíbeným až opovrhovaným názvem.
Následující recepty nepocházejí z makrobiotické příručky (i když i tam jsem nalezla inspiraci). Jsou z obyčejné kuchyně, ve které se denně svádí boj s klasickou vybíravostí mlsných strávníků. Doporučuji zavádět Hokkaido do jídelníčku postupně a chytře. Nepodávat při první „dýňové prezentaci“ vařenou či pařenou, ale zkusit některý z následujících pikantnějších receptů. Nebát se kombinace s běžnými potravinami - třeba i méně zdravými. Pořád lepší vepřové s dýní než bez ní. Věřím, že zdraví zdravé výživy je do značné míry v její pestrosti. A podaří-li se Vám překonat počáteční předsudky, doufejte, že i čas těch výborných dýňových plátků jen tak na páře přijde.
Dýně Hokkaido
je vzácný příbuzný našeho běžného typu dýně, avšak nesrovnatelně chutnější a výživnější. Na japonském ostrově Hokkaido se pěstuje, avšak pochází z Nové Anglie. Vyskytuje se u nás v barvě žluté až sytě oranžové, či bělavě stříbrné až tmavě zelené. Stále častěji se setkáváme i s jinými obdobnými druhy dýní (pečárka – bílá, zploštělá, nebo tzv. buttercup – sytě zelená hrnkovitého tvaru …), dužina by měla být vždy oranžová.
Chutí je Hokkaido blíže bramboru než dýni běžně pěstované u nás – sytá, moučná, sladší, s nižším obsahem vody (její chuť lze též přirovnat k jedlému kaštanu).
Je většinou menší, běžně váží 0,7 – 2,5 kg, ale někdy se nám podaří vypěstovat i dýni o váze 5 kg (dle našich zkušeností na chuti svou rozměrností neztrácí). Široké uplatnění nalezne Hokkaido při přípravě jak slaných, tak sladkých jídel, v běžné české kuchyni i v kuchyni makrobiotické.
Účinek na lidský organismus
Dýně obsahuje téměř všechny vitaminy (zejména pak A, betakarotén, B1, B2, B3), z minerálních látek především draslík, hořčík, železo a měď a to v optimálním poměru. Semena dýní, jsou velkou zásobárnou zinku, dále hořčíku, vápníku, železa a fosforu.
• používá se k léčbě poruch funkce žaludku, sleziny a slinivky břišní, k léčbě cukrovky
• vysoký obsah draslíku a nízký obsah sodíku činí z dýňové dužiny výborný lék na srdeční a ledvinové poruchy
• má močopudné a žlučopudné účinky
• snižuje hladinu cholesterolu v krvi
• mírně opražená loupaná semínka příznivě ovlivňují problémy s prostatou
• posiluje organismus, pomáhá při jeho detoxikaci (váže toxické látky, rozpouští je a usnadňuje jejich vyloučení z těla), je zdrojem vlákniny
• pro nízký energetický obsah ji lze doporučit do jídelníčku redukčních diet
Skladování
Dobře uskladněná dýně může vydržet dle našich zkušeností v nezměněném stavu do další sklizně (některé až 13 měsíců). Je zcela výjimečná svou trvanlivostí a schopností uchovat si původní vlastnosti po celou dobu skladování.
Vhodné je sušší, chladné místo (bez mrazu), bez větších výkyvů teplot, ideální teplota pak kolem 10 st.C. Osvědčily se suché sklepy či suterény, neobývané místnosti nebo chodby. Běžně zákazníci skladují své dýně i v bytě (například v ložnici na skříni). Takový způsob lze doporučit pouze na kratší období, ale za pokus rozhodně stojí a dýně vám navíc poslouží jako nevšední pěkná dekorace.
V kuchyni
Jak dýni připravit, aneb vegetariánská zabijačka
- dýni jednoduše omyjeme (ušmudlané nemyté se neprodávají pro lenost farmářů, nýbrž ve snaze umožnit skladovatelnost co nejdelší), rozpůlíme, nebo oddělíme menší výseč. Vyndáme semínka – ta usušená později louskáme nebo sejeme. Lžící vydlabeme i ostatní měkké části (spořivci vaří z měkkých částí polévku, já doporučuji raději koupit na zimu o pár dýní víc – jak mi dýně chutná, vycpávka mi nechutná). Některé recepty navádějí k loupání, já sama dýni neloupu.
DÝŇOVÁ POLÉVKA
Dýně - cca 0,5 kg, olej, 2-3 stroužky česneku, špetka soli, drceného kmínu, zelená nať (petrželová, mrkvová, celerová, cibulová, pažitka, špenát, řeřicha …– čerstvá či sušená)
Na oleji osmahneme pokrájenou dýni a kmín a podlijeme vodou. Osolíme, okořeníme a dusíme do měkka. Dýni rozmačkáme vidličkou, šťouchadlem na brambory nebo propasírujeme či rozmixujeme. Je-li třeba, přidáme ještě vodu a nakonec česnek a nať.
• Dochutit možno: osmahlou cibulí, sojovou omáčkou, misem (solená pasta z obilí), Solčankou (směs bez glutamanu sodného), mořskou řasou, masovým vývarem
• Vydatnějším pokrm učiníme přidáním rýže, nebo rýžových nudlí, jáhlami, pohankou, bramborem …
• Dále možno obohatit: brokolicí, kukuřicí i jinou zeleninou, sezamovými či slunečnicovými semínky …
• Nakonec osmaženými kostičkami chleba, které před dosmažením můžeme ještě posypat sýrem
BIFTEK HOKKAIDO
Dýně – cca 0,5 kg, 3 rajčata nebo 2 lžíce rajského protlaku, asi lžíce sojové omáčky, větší cibule, 1-2 špetky sladké či pálivé papriky a soli
Dýni osmahneme na oleji, poprášíme paprikou, přidáme nadrobno nakrájená rajčata nebo protlak, sojovou omáčku a sůl. V případě potřeby mírně podlijeme a dusíme do měkka. Kousky rozmačkáme, vzniklou hmotu necháme zchladnout.
Před podáváním vmícháme nadrobno nakrájenou čerstvou cibuli. Pomazánku natíráme na počesnekované topinky, nebo (po dochucení česnekem) na pečivo.
DUŠENÁ MRKEV S DÝNÍ
Díl mrkve, díl dýně, olej, sůl
Zeleninu osmahneme na oleji, osolíme, přiklopíme a necháme dusit ve vlastní šťávě, v případě potřeby mírně podlijeme.
Takto upravenou dýni podáváme s bramborem, rýží či jiným obilím – je vhodná jako příloha ke zpestření jakéhokoliv pokrmu.
• Smažit můžeme též na cibuli, před dušením můžeme přidat i další zeleninu, např. hrášek, kukuřici, květák, brokolici, kedlubnu, tuřín …….
• Také lze dochutit citrónovou šťávou nebo umeoctem či dokonce navrch osmaženou slaninou
ZAPÉKANÁ POHANKA S DÝNÍ A ZELÍM
Díl (nejlépe hrnek) pohanky, díl pokrájené dýně, díl na kostičky pokrájených syrových brambor, díl kysaného zelí, 2 cibule, olej, špetka kmínu a soli
Na dno zapékací misky nalijeme tenkou vrstvu oleje a dáme rozpálit do trouby. Na horký olej vysypeme pokrájenou cibuli a smažíme dozlatova (stále v troubě). Přidáme pohanku, dýni, brambory a kmín, taktéž osmahneme. Nakonec zelí, sůl a podlijeme asi dvěma díly vody. Dusíme pod pokličkou do změknutí, v závěru mírně zapečeme.
• Mlsnější strávníci si mohou v začátku přípravy na cibuli přihodit pár kostiček uzeného
NADÍVANÁ DÝNĚ
Menší dýně (cca 1 kg), 15 dkg tofu, 15 dkg pokrájeného kuřecího masa, 15 dkg strouhaného sýra, 2 rajčata, růžička brokolice, po dvou lžících kukuřice, hrášku, nastrouhaného čerstvého zelí a předem namočených jáhel, 2 stroužky česneku, 2 lžíce soj. omáčky, lžíce oleje, lžička papriky, sůl
Dýni rozpůlíme tak, aby každá z půlek tvořila nádobu, kterou lze postavit. Vydlabeme semínka a měkké části, ingredience smícháme ve směs, kterou dýně plníme. Pečeme asi 45 min v nádobě potřené olejem, mírně podléváme. Zpočátku dusíme pod pokličkou, po změknutí obilniny necháme zapéct. Podáváme s rýží.
• Do nádivky lze vmíchat i jinou zeleninu, obměnit můžeme též obilninu, použít uvařené rýžové nudle
• Maso můžeme přidat taktéž jakékoliv, dobrá bude nadívaná dýně i bez masa
DÝŇOVÉ HRANOLKY
Dýně, olej, sůl.
Dýni i se slupkou pokrájíme na drobné hranolky a zvolna – dlouho a mírně smažíme na malém množství oleje, až do mírného zezlátnutí. Pozvolná příprava pokrmu opravdu prospívá, není třeba míchat často – nepřipaluje se.
Podáváme samotné v kteroukoliv denní dobu (k snídani, k obědu, k svačině, k návštěvě, večer k vínu i pivu, k televizi …..), jako přílohu k čemukoliv.
• Stejně se dají připravit i tenké plátky, avšak hranolkový tvar nám napomůže, potřebujeme-li větší množství a také předkládáme-li jídlo dětem. „Hranolky“ jsou totiž jídlo oblíbené často i v (z hlediska kvality stravování) „lepších“ rodinách. Stačí, aby jídlo na stole obdivované hranolky připomínalo a je shledáno jako hodno alespoň ochutnání. A sama chuť už pak většinou nezklame. Často naopak – například strávníci, kteří se těžko smiřují s předepsanou dietou. Svět je může zase na chvíli těšit, když zjistí, že to, že jídlo je buďto zdravé nebo dobré, neplatí vždy.
• Pochybujete-li, můžete pokrm samozřejmě zasypat nějakou kořenící směsí.
• Hokkaido ocení nejvíce z celé rodiny vaše miminko - jako součást zeleninové kašičky. Vařenou dýni propasírujeme velmi snadno a kaše bude dostatečně sladká i bez přidání cukru.
• Plátky dýně lze přidat k masu, které pečeme (asi 20 min před dopečením), vhodná je zejména ke kuřeti či rybě.
• Přidejte dýni do svíčkové. Nemusíte škrábat tolik mrkve a konzument to nepozná! Jen se bude ptát, jak jste dosáhli té krásné syté barvy.
• Dýňová semínka si můžete po usušení při troše šikovnosti po večerech loupat. Jsou pak zaručeně čerstvá a chutnají výborně. Dají se také mírně opražit. Nedoporučuje se však užívat ve větším množství najednou.
• V některých zemích se různé druhy dýní běžně grilují, stejně jako maso.
• Nebojte se experimentu! Dýně se hodí do rizota, zeleninových směsí a polévek, bramboráku, bramborové kaše… Jistě vymyslíte spoustu dalších receptů.
Použitá literatura, zdroj dalších receptů:
• Zapálená kuchařka Lenka Požárová:
Dýně (v edici Což takhle dát si …)
http://www.zapalena-kucharka.cz/
• Iva Chourová: Makrobiotická kuchařka, Vyšehrad 2000
• Margit Slimáková, Josef Jonáš: Jonášův průvodce zdravou kuchyní, Eminent 1996
Read more...
Příspěvky
