Smažené bezové květy s ořechy

Tento recept jsem našla na internetu a velmi mě zaujal. Pamatuji si, že jako dítě jsem takto upravený bez jedla, ale jen na slano s bramborami. Bylo to výborné, ale nedá se toho sníst moc.

Recept
bezové květy (celé květenství), 1 vejce, polohrubá mouka, mléko, ořechy (vlašské nebo lískové), olej, máslo, vanilkový nebo skořicový cukr či kakao

Bezové květy zbavíme hmyzu, dobře je vypereme pod tekoucí vodou a dáme oschnout. Z 1 vajíčka, polohrubé mouky a trochu mléka uděláme polotekuté těstíčko, do kterého nastrouháme čtyři nebo pět vlašských ořechů nebo přidáme lžičku strouhaných lískových jader. Celé květy i se stopkou namáčíme do těstíčka, usmažíme a ještě horké pokapeme rozpuštěným máslem. Usmažené květy pak ještě sypeme vanilkovým či skořicovým cukrem nebo poprášíme kakaem. Podáváme samotné nebo s čerstvými jahodami.

Dobrou chuť!

Read more...

Bez černý (Sambucus nigra)

Právě nám květe jedna z úžasně léčivých a široce použitelných bylin, tak jsem Vám zkusila o ní něco najít. Nezapomeňte si květ černého bezu také nasbírat a usušit do čaje.

Již od nepaměti je černý bez oblíbenou léčivou bylinou. O jeho významu svědčí i staré úsloví: „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni.“ Bez černý je léčivý celý od kořene přes listy, kůru, květy až po plody. Je to rostlina s velmi širokým spektrem uplatnění. Šťáva z bezinek se dříve používala k barvení látek, ze dřeva se pak vyráběly kolébky či píšťalky.

Popis a výskyt:
Bez černý je všeobecně známý keř nebo menší strom, který dobře snáší vyšší obsah dusíku v půdě. Proto se mu daří na okrajích pol či cest, na rumištích, pustých místech, u zdí i plotů. Má šedohnědou rozpraskanou kůru, větve jsou uvnitř vyplněny bělavou dření, které se lidově říká bezová duše“. Vstřícné listy vyrůstají již časně zjara. Od konce května do července bez kvete smetanovými silně vonícími květy, které jsou uspořádány do plošně rozložených květenství. Plody dozrávají koncem srpna. Jsou to drobné černofialové peckoviky nazývané obecně bezinky.

Užívaná část: květ, plod, list, kůra i kořen
Květy - vykvétají od konce května do července. Celá květenství se odstříhávají za slunných dní nejlépe kolem poledne a ukládají se do košíků, aby se nezapařily. Sušme je volně rozložené či zavěšené na stinném vzdušném místě. Dbáme na to, aby byliny nezahnědly, neboť tím ztrácí svou hodnotu. Čerstvé květy mají pronikavou vůni a slizovitou nasládlou chuť.

Plody - neboli bezinky se sbírají na podzim. Sušení musíme začít na slunci a dosoušíme umělým teplem tak, aby se daly sdrhnout stopky. Dobře usušené plody mají černofialovou barvu, lesknou se a mají nakysle svíravou chuť.

Léčivé účinky:
Květ - působí močopudně a potopudně, ochlazuje. Používá se při horečce, pomáhá při nemocech z nachlazení a při chorobách dýchacích cest. Teplý čaj můžeme pít při rýmě, kašli a zahlenění plic. Květ bezu obsahuje mimo jiné vitamíny P a C, které zpevňují cévní stěny, proto jej užíváme při nemocech cév, křečových žilách a hemeroidech.
Chladný neslazený čaj popíjíme při žaludečních nevolnostech a křečích, při žaludeční a střevní kolice, dále při menstruačních a neuralgických bolestech a migréně.
Vlažný neslazený čaj pijeme po šálcích proti vysokému krevnímu tlaku a při nemocech ledvin či močového měchýře. Zevně můžeme vlažný nálev používat jako kloktadlo při bolestech v krku, chrapotu, začínajícím kašli a při zánětu nebo otoku dásní. Bezový květ nemá žádné vedlejší nežádoucí účinky a mohou jej užívat i těhotné a kojící ženy.

Plody (bezinky) - obsahují vitamíny A, B, C a E. Neužívají se v syrovém stavu, protože mají projímavé účinky. Odvar ze sušených plodů má však účinek opačný. Bezinky příznivě ovlivňují celou nervovou soustavu, pročišťují - odstraňují z těla škodlivé toxiny, tiší bolest a mají protizánětlivé účinky. Používají se při neuralgiích, tedy bolestech páteře, kloubů a trojklanného nervu. Nadměrné požití nepřevařené šťávy či syrových plodů může způsobit nevolnost nebo příznaky otravy.

Listy - používají se jako obklad na bolestivé klouby a kolena. Čaj z listů čistí krev a pokožku.

Použití v kuchyni:
Z této léčivé byliny můžeme připravovat mnoho chutných a zároveň léčivých nápojů či pokrmů - například bezinkové víno nebo likér, bezinkový med, marmeládu či osvěžující limonádu.

Způsob použití:
Čaj, nálev z bezových květů - jednu vrchovatou lžičku byliny zalijeme ¼ litrem vroucí vody, necháme vyluhovat a přecedíme. Bezový květ můžeme při nachlazení kombinovat s květem lípy a divizny. Čaj popíjíme teplý vícekrát denně. Byliny smíchané ve stejném poměru zalijeme vroucí vodou a necháme krátce vyluhovat.

Bezinková marmeláda - z dobře vyzrálých bezinek odstředíme šťávu a připravíme marmeládu s želírujícím prostředkem, který zakoupíme běžně v obchodě. Postupujeme podle návodu na obalu.
Bezinková marmeláda má vynikající lahodnou chuť. Můžeme s ní ochutit jogurty či kaše, nebo si jí namazat na pečivo.

Bezinková šťáva - vymačkanou a vylisovanou šťávu ze zralých bezinek svaříme s cukrem (na 1 litr šťávy 80 dkg cukru). Šťáva musí procházet varem alespoň 5 minut. Potom jí plníme do lahví a ihned uzavřeme. Aby se šťáva nekazila, můžeme lahve ještě krátce sterilovat. Bezinková šťáva má osvěžující chuť a krásnou sytou barvu.

Babiččiny rady:
Kosmatice - jsou výborným nápadem pro rychlý a chutný jarní pokrm. Použijeme celá květenství i se stopkami. Vidličkou v misce našleháme řidší těstíčko jako na palačinky (vejce, mléko, mouka, špetka soli). Květenství držíme za stopky, namáčíme v těstíčku a smažíme pouze z jedné strany na pánvi v rozpáleném oleji. Silné stopky můžeme před podáním odstřihnout nůžkami. Dozlatova osmažené kosmatice podáváme s brambory posypanými zelenou pažitkou. Zdobme listy různých druhů jarního salátu či ředkvičkami.

K čištění krve - používá se odvaru z mladého listí, který se musí uvařiti dosti silně, po 3-4 neděle po koflíku ráno v poledne a večer. 15 až 20 g na 1/2 l vody. Při kašli, chrapotu, kataru nosním, prsním, průdušek, jakož i při zahlenění žaludku. Užívá se odvar z květu 5-15 g na ¼ l vody . K dosažení pocení pije se thé teplé před spaním. Nachlazením povstalé bolesti hlavy, uší a zubů odstraní se užíváním tohoto odvaru.

Zevně - při zduření mandlí, čípku a zánětu v krku: připraví se kloktadlo z květů, polijeme-li tyto vařícím mlékem. Při bolestech v uších a vředech v krku osvědčují se výborně lázně z bezového thé.
Ocet v němž byly květy naložené se používá na revmatizmus a bolestivé svalstvo.

Read more...

Od ovečky po ponožku - KURZY PŘEDENÍ NA FARMĚ

Každé prázdninové pondělí od 9.00 hod. na farmě v Klokočí u Turnova



- ukázka chovu ovcí, specifika vlny jednotlivých plemen, zdroje vlny
- praní vlny
- česání
- předení
- barvení
- pletení
- pro zájemce plstění i jiné tvůrčí techniky

Možnost vyzkoušet kolovrátky zahraničních i českých výrobců, ideální příležitost pro ty, jež se chystají kolovrátek pořídit.

délka kurzu – 6 - 12 hodin (podle toho, kdo co vydrží)
cena kurzu – 500,- Kč na osobu a den, děti 50% sleva
Počet účastníků – 1- 4, vzhledem k omezené kapacitě je třeba se předem objednat

Přijeďte do Českého ráje s celou rodinou!
- zeleninová či staročeská strava z místních potravin (snídaně, oběd, večeře) – 220,- Kč, děti levněji
- ubytování ve stanu či teepee - 50,- Kč/noc pro celou rodinu (můžeme též doporučit penzion)
- hlídání dětí - 50,- Kč/hod.
- prohlídka farmy
- informace o výletech do Klokočských skal a okolí
- možnost zapůjčení kol či lodí na řeku Jizeru s 10% slevou

Anna Hudská, tel.: 739 756 657, anna@klokoci.cz, www.klokoci.cz

Read more...

Pampeliškové víno

Louky jsou nyní plné rozkvetlých pampelišek, takže je čas na výrobu pampeliškového vína. Pokud jste to nikdy nezkoušeli, mám pro vás jeden starý recept, který jsem kdysi dostala.
Nepotřebujete k tomu celkem nic zvláštního, dokonce ani demižon. Můžete použít jen 3l nebo 5l sklenici.

Recept
- na 5l láhev
1 kg pampeliškového květu (pouze květ bez stonku), 2 l vody+1 a 1/2 l vody, 180 dkg cukru, 1 pomeranč, 5 dkg rozinek, 6 dkg kvasnic, trochu bílého vína

Květy vypereme ve studené vodě, vymačkáme a spaříme ve 2 litrech vařící vody a necháme stát do druhého dne. Půl litru vody svaříme se 180 dkg cukru. Slijeme do 5 l láhve. Vymačkané květy jsou odpad. Přidáme na plátky nakrájený pomeranč a 5 dkg rozinek. Přidáme 6 dkg kvasnic rozpuštěných ve vlažném bílém víně (nechává se 1 den). To vše se smíchá do 5l láhve a zakryje mikrotenem a stáhne gumičkou. Necháme 2 měsíce kvasit a doplňujeme vlažnou vodou po hrdlo. Poté hadičkou stáčíme do láhví.

- na 3l láhev
600 dkg pampelišek, 1,2 l vody+0,9 l vody, 108 dkg cukru, ¾ pomeranče, 3 dkg rozinek, 3,6 dkg kvasnic, trochu bílého vína
----------------------------------------------------------------
Jiný recept z internetu
1 litr pampeliškových květů, 1 ½ kg cukru, 2 citrony, 2 pomeranče, 4 dkg droždí

Pampeliškové květy spaříme ve 2 1/2 l vroucí vody a necháme vylouhovat 24 hod. Potom přecedíme a výluh nalijeme do 5l demižonu nebo láhve. Svaříme 2 l vody a 1 ½ kg cukru, vychladíme a nalijeme na pampeliškový výluh. Potom 2 citrony a 2 pomeranče oloupeme a nakrájíme, přidáme do výluhu a vložíme droždí. Láhev nebo demižon přetáhneme celofánem a jehlou uděláme do celofánu vpichy. Na okně necháme asi 6 týdnů až pomeranče a citrony klesnou ke dnu. Poté hadičkou stáčíme do láhví. Necháme v chladu odležet minimálně 3 měsíce. Ale nejlepší je 2 roky. Po této době je víno jemně perlivé.

Read more...

Domácí bylinný čaj

Sbíráte bylinky na čaj? Ještě ne? Pojďte to zkusit. Je to výborná zásoba zdraví na zimu.
Před pár lety jsem měla přísun směsi bylinek od dědy jedné kamarádky a jsou to 3 roky co jsem si je začala sbírat a sušit sama. Onen děda pije bylinky už mnoho let a používá je i ke koupeli. Nyní mu je 92 let a v 80 letech jsem ho viděla lézt na strom :-) Takže věřím, že určitě ty bylinky mají na jeho zdraví nemalou zásluhu. Poměr míchání jsem s ním konzultovala - prý přiměřeně a všeho s mírou :-)
Osobně beru bylinky spíše jako lék, takže čaj piji při nachlazení nebo v zimě jako prevenci max. jeden šálek denně. Takže na rok Vám stačí poměrně malé množství směsi.
Bylinky sbírejte pouze v čistém prostředí mimo město a nechejte si nasušené jednotlivě, kdybyste náhodou potřebovali umíchat speciální směs zaměřenou jen na určitý zdravotní problém.
Na sušení doporučuji kvalitní sušičku nebo rychlé sušení ve stínu do 40 °C.

Bylinky do směsi:
Podběl lékařský - podbělu můžete mít ve směsi hodně, tím nic nezkazíte.
Sice už je květen, ale ve vyšších polohách (cca nad 700 m.n.m) ho ještě můžete nasbírat. Sbíráme květ.
Bříza bělokorá nebo Bříza bradavičnatá - sbíráme v květnu až v červnu mladé ještě lepkavé listy.
Kopřiva dvoudomá - kopřivu sbíráme v květnu až v červnu a té můžme nasbírat také hodně. Kopřiva ve směsi tvoří jakýsi základ.
Sedmikráska obecná - květy sedmikrásky můžeme sbírat od dubna do září. Větším množstvím sedmikrásky ve směsi také nic nezkazíte.
Kontryhel obecný - sbíráme listy v době květu od května do srpna.
Maceška polní - macešku můžeme sbírat od dubna do září.
Hloh obecný nebo Hloh jednosemenný - hloh upravuje krevní tlak. Pokud nemáte problémy s vysokým tlakem, můžete ho ve směsi vynechat nebo dát jen malé množství. Sbírá se květ.
Šalvěj lékařská - šalvěj si nejspíš budete muset vypěstovat či koupit již předpěstovanou.
Pampeliška lékařská - sbíráme listy od května do října. Větším množstvím pampelišky také nic nezkazíme.
Bez černý - sbíráme květ před úplným rozvitím v květnu až v červnu.
Divizna velkokvětá - sbíráme květ od června do září.
Heřmánek pravý - sbíráme květ 3 až 5 dní po rozkvětu od června do října. Heřmánku můžete mít ve směsi více.
Jitrocel kopinatý - sbíráme listy od června do srpna. Při špatném sušení černá.
Lípa srdčitá nebo Lípa malolistá - sbíráme květ včetně blanitého listenu v červnu až červenci.
Máta peprná - sbíráme list i nať od června do září.
Meduňka lékařská - sbíráme list i nať těsně před rozkvětem od června do září.
Ostružiník křovitý - sbíráme list v červnu až červenci.
Měsíček lékařský - sbíráme květ od června do srpna.
Řebříček obecný - sbíráme nať od června do září
Mateřídouška obecná - sbíráme nať od června do srpna.
Saturejka - sbíráme nať od června do září. Saturejku si nejspíš budete muset vypěstovat či koupit již předpěstovanou.
Borůvka černá - sbíráme list od června do září.
Vrbovka malokvětá nebo Vrbovka úzkolistá - sbíráme list od června do srpna.
Maliník obecný - sbíráme listy ještě před květem od července do září.
Třezalka tečkovaná - sbíráme nať v červenci až srpnu.
Dobromysl obecná - sbíráme nať v červenci až srpnu. Dobromysl si nejspíš budete muset vypěstovat či koupit již předpěstovanou.
Levandule lékařská - sbíráme květ i nať v červenci až sprnu.
Zlatobýl obecný - sbíráme nať těsně před rozkvětem od července do září.
----------------------------------------------
Do směsi můžete přidat ještě:
Prvosenka jarní nebo Prvosenka vyšší - tu jsem letos nestihla, ale zbyla mi z loňska. Možná, že na horách byste ji ještě našli. Sbírá se květ s kalichem od března do května.
Hluchavka bílá - sbírá se květ od května do září.
Brusinka obecná - sbírá se list od dubna do září.
Jahodník obecný - sbírá se list od května do srpna.
Jetel luční - sbírá se fialový květ od května do září.
Mák vlčí - sbírají se květní lístky od května do srpna.
Rybíz černý - sbírá se list od června do srpna.
Borovice lesní - sbírá se pupen před rozvinutím v dubnu.

Read more...

Česnek medvědí (Allium ursinum)

U nás na chalupě roste velké množství této úžasně léčivé byliny, tak jsem se rozhodla pro vás o ní něco napsat resp. najít, protože právě nyní je čas na její sběr.

Medvědí česnek je velmi stará léčivá rostlina s velikou škálou léčivých účinků na lidský organismus a byla známá už Germánům a Keltům. Může nám obohatit jídelníček již brzy na jaře a zároveň posloužit jako prostředek pro jarní očistnou kúru. České lidové názvy jsou cikánský česnek, česnek planý, lesní česnek, divoký česnek, hadík, lenek. Medvědí česnek má podobné vlastnosti jako česnek kuchyňský, avšak voní o něco jemněji a jeho léčivé účinky jsou výraznější.

Kde roste medvědí česnek
Medvědí česnek najdeme v lužních a listnatých lesích na stinných a vlhkých místech již v dubnu, kvete ale i v květnu a červnu. Je to asi 30 cm vysoká vytrvalá rostlina s cibulkou. Má drobné bílé květy na delší stopce a jasně zelené podlouhle široké listy, které po odkvětu hynou. V lese medvědí česnek vytváří v době květu bujný koberec. V době, kdy má česnek jen listy je záměna možná s jedovatými listy konvalinky vonné. Česnek medvědí však poznáme podle typické česnekové vůně, kterou konvalinka nemá.

Jak chutná medvědí česnek
Chuť má medvědí česnek mírně štiplavou, česnekovou. Údajně tuto rostlinu rádi vyhledávají medvědi po zimním spánku, aby si jím pročistili žaludek, střeva a krev, odtud zřejmě jeho název. Tento česnek však není oblíben mezi sedláky, neboť dává mléku jejich krav nezaměnitelný pach.

Kdy sbírat medvědí česnek
Listy sbíráme v době, kdy je rostlina před rozkvětem tj. v dubnu až květnu. Pro zachování účinných látek používáme listy výhradně čerstvé.

Medvědí česnek a jeho léčivé účinky
V medvědím česneku jsou obsaženy vitamíny, minerální látky a silice, značné množství jódu, allin a další sloučeniny, působící příznivě na lidský organismus. Česnek medvědí se hojně využívá v lidové medicíně na léčbu různých onemocnění, jako jsou chřipka, nachlazení, záněty horních cest dýchacích, bronchitida a angína. Jako mírné antibiotikum působí proti zánětlivým onemocněním, má fungicidní a baktericidní účinky, ničí tedy plísně, bakterie a mykózy. Napravuje přirozené prostředí v zažívacím traktu, užívá se při střevních onemocněních a proti střevním parazitům. Medvědí česnek potlačuje kandidózu a působí proti nadýmání a křečím. Je vhodný na zácpu a při akutním a chronickém průjmu, provázeném plynatostí a kolikami. Celkově zlepšuje průchodnost střev. Medvědí česnek také příznivě působí při cukrovce. Snižuje hladinu cholesterolu a krevní tlak a brání kornatění cév, jelikož zabraňuje ukládání vápníku v jejich stěnách. Medvědí česnek dobře čistí krev, proto je vhodný při dlouhodobých problémech s kůží. Jeho čerstvé listy pročišťují ledviny a močový měchýř a mají močopudné účinky. Rostlina má rovněž příznivý vliv na žaludek. Kdo má citlivý žaludek, měl by si nejdříve medvědí česnek spařit mlékem a pít po doušcích až po 2-3 hodinách.

Upozornění....
Česnek medvědí stejně jako klasický česnek obsahuje česnekové silice, které můžou způsobit alergickou reakci. Nadměrné užívání česneku může vyvolat průjem, nadýmání i záněty ledvin. 

Medvědí česnek v kuchyni
Listy medvědího česneku mají typickou česnekovou příchuť, jsou však méně aromatické, než česnek setý. Usušením a vařením ztrácí svoji vůni i chuťové vlastnosti, ale zmrazení nevadí. Nejlépe se medvědí česnek hodí nakrájený na chléb, do salátů, sendvičů, na chlebíčky, můžeme ho přidat do polévek a omáček, posypat jím vařené brambory, přidat do amolet nebo jej připravit na způsob špenátu. Může se dát do pomazánek a tvarohů, do pesta a do bylinkového oleje. Pesto z medvědího česneku připravíme tak, že listy nakrájíme na malé kousky a naložíme je do oleje. Takto můžeme použít i cibulky medvědího česneku. Očistné účinky rostliny se zvýší smícháním s listy mladé kopřivy, která se též výborně hodí pro jarní detoxikaci.

Medvědí česnek – tinktura a víno
Pokud chcete zachovat léčivou sílu česneku medvědího po celý rok, můžete si připravit tinkturu nebo víno. Tinkturu vyrobíme tak, že nadrobno nasekané listy nebo cibulky medvědího česneku vložíme do láhve a zalijeme je 38 – 40 % domácí lihovinou nebo vodkou. Poté necháme 14 dní odstát na sluníčku nebo na teplém místě. Užívá se denně 10-15 kapek smíchaných s vodou. Tinktura se užívá při poruchách trávení, při nachlazení a na odhlenění dýchacích cest.
Víno z medvědího česneku připravíme tím způsobem, že nakrájíme hrst listů, vložíme do hrnce, zalijeme čtvrt litrem bílého vína a krátce povaříme. Nápoj osladíme medem a každý druhý den vypijeme pár doušků.

Jak pěstovat medvědí česnek
Pokud si chcete medvědí česnek vysadit sami, najděte polostinné místo, například pod keři nebo živými ploty, s vlhkou, vápenitou, humózní půdou. Půdu nepřihnojujte. Nejlepší je sehnat si mladé rostliny česneku medvědího a vysadit je od března do dubna do řádků s odstupy 10-20 cm. Můžete také zasadit na podzim cibulky medvědího česneku v trsech po cca 10 kusech. Rostlina je samovýsevná a lehce zplaňuje.

Jak uchovat česnek medvědí
V jedné diskuzi se mi podařilo najít tento příspěvěk:

Sušení - nedoporučuje se - je to dáno povahou látek které dělají medvědí česnek medvědim česnekem.
Mrazení - jednoduchá a dobrá varianta - dobrý poměr investovaný čas/výsledek.
Naložení do oleje - pracná, ale asi nejlepší varianta - v jistém smyslu jde o základ na pesto. Při kvalitním provedení v lednici v pohodě vydrží rok. Je to neuvěřitelně koncentrovaný a delikátní přípravek. Kritický faktor je však příprava.
Odzkoušený postup:
1) Čistění a vysušení - oschlé listy vyřadíme. Zbylé se pečlivě omyjí (prevence parazitů), nechaji okapat a pak jednotlivě osuší. Zbude-li na povrchu vlhkost, vyplatí se nechat česnek pár minut doschnout. Nenechte však listy uvadnout. Toto je nejpracnější a nejkritičtější bod celé přípravy. Pokud na listech zbude voda výsledek nebude dobrý a navíc se rychle zkazí.
2) Nasekani na jemno - chce to ostrý nerezový nebo keramický nůž či sekáček. Listy se nasekají tak najemno, že připomínají kaši. Z umyvadla listů je tak sklenička takové pasty.
3) Nalozeni do oleje - vyžaduje umyté a suché ruce. Do skleničky se napěchuje vrstva česneku tak, aby neobsahovala vzduch. Optimální tloušťka je zhruba 2 cm, když česnek pod tlakem uvolní tekutinu. Pak stačí troška oleje a následuje další vrstva. Před naplněním sklenice zbývá poslední přídavek oleje tak, aby česnek byl ponořený.
Ktery olej vybrat?
Jde o delikátní věc - nedá se vyrobit s olejem za 30 Kč/litr. Pro italskou kuchyni nelze než doporučit kvalitní panenský olivový olej. Jemnější varianta je kvalitní olivový rafinovaný. Trochu nešťastný je trend hodnotit jej jako olej druhé kategorie, chuťově může být pro řadu lidí přijatelnější; nemá hořkou příchuť panenského oleje. Tam, kde je vhodný chuťově neutralní olej je dobré použít palmový (má červenou barvu a je bez chuti/zápachu) nebo (podle mě lepší možnost) sáhnout po oleji vyrobeném ze směsi, která vám vyhovuje. Nedávno se objevil (Kaufland) "Brandle vita Omega3 rostlinný olej". Má dobré složení, je zdravější než palmový a chutná téměř neutrálně; chuť neruší a je trochu máslová. Z tohoto důvodu bych doporučil zkusit i použití při grilování lilku.
Použití - tepelné zpracování jen krátké.

Další informace si můžete přečíst např. zde: http://cesnekmedvedi.blog.cz/
Zde najdete recepty z česneku medvědího: http://icesnek.cz/recepty-cesnek/#medvedi-cesnek

Read more...

Tyrolské knedlíky

.......naše oblíbené knedlíky :-)  Někdo jim říká také špekové knedlíky. Manžel nějaký čas vařil v Tyrolsku, kde se tyto knedlíky dělají jako taková specialita. Tam se ovšem dávají buď do polévky (do vývaru) nebo se jedí s povařeným kysaným zelím do kterého se také dávají nakrájené kostičky uzeného masa (špeku).
Do knedlíků se zužitkuje starší pečivo - rohlíky, housky nebo veka nakrájená na kostičky (použijte nejlépe zbylé pečivo až ze 3. dne nebo sušené kostičky). 

Recept:
v tomto případě jsme dali:
240 g rohlíků ze 3. dne, 440 g sušených kostiček, 200-300 g uzeného masa (špek, anglická slanina), 5 vajec, 2 střední cibule, 3/4 l mléka, max. 1 lžička soli, pepř, 1 lžička podravky, petrželka nebo pažitka (v Tyrolsku se dává pažitka)

Do velké mísy nasypeme na kostičky nakrájené housky (rohlíky, veku, ...), přidáme vejce, sůl, pepř, podravku a najemno pokrájenou petrželku nebo pažitku. Na pánvi s troškou oleje opečeme na malé kostičky nakrájené uzené maso a nasypeme na housky doprostřed mísy. Na pánev přidáme opět trochu oleje a osmažíme na kostičky nakrájenou cibuli hodně do sklovata. Cibuli nasypeme do středu mísy na housky.

Do směsi nalejeme mléko - POZOR - množství mléka je závislé na tom, jak moc jste použili suché pečivo (čím je více pečivo suché, tím více musíte dát mléka a naopak). Směs důkladně ale lehce (nemačkat) promícháme rukama. Nesmí být příliš mokrá jako bývá klasické těsto na knedlíky ani příliš suchá. Pokud jste to přehnali s mlékem a máte směs mokrou, přidejte další pečivo. Po zamíchání počkejte cca 5 min. až si housky důkladně mléko natáhnou, abyste viděli správnou konzistenci.

Do misky vedle si dejte trochu studené vody. Namočte si ve vodě ruce a rukama tvarujte ze směsi koule, lehce, směs nemačkejte! (knedlíky by byly příliš tuhé). Mokré ruce pomohou k tvarovaní a pěknému uhlazení knedlíků.

Do hrnce dejte vařit vodu, voda by se měla z počátku při vkládání knedlíků vařit hodně, aby se knedlíky rychle zatáhly, pak ztlumíme vaříme mírně 20 min. Menší knedlíky stačí vařit 15 min.

Po uvaření na zkoušku jeden knedlík opatrně tahem rozkrojte. Nesmí být uvnitř mokrý, ale suchý. Po chvíli vychladnutí knedlíky ještě trochu ztuhnou.

TIPY:
Ke knedlíkům můžeme dát zelí nebo špenát, jakékoliv maso nebo i bez, nebo můžete podávat ke guláši.
Do knedlíků také nemusíte dávat uzené kdo nejí. Jsou dobré i bez.
Zbylé uvařené knedlíky dejte zamrazit (celé rozmrznou cca za 2 hod.) a použijte třeba v týdnu jako rychlovku k večeři jen se zelím nebo špenátem. Dají se dobře i rozkrojené opéci na pánvi místo ohřívání.
Knedlíky se dají udělat i z tmavého pečiva.
Voda v hrnci po vaření knedlíků se dá výborně použít na nějakou polévku. Jsou v ní vyvařené samé dobré věci :-)
Mě se na tomhle receptu líbí to, že se bezvadně zpracuje starší pečivo - nám ho občas zbude hodně.

Dobrou chuť!

Read more...

Řezy s Margot tyčinkou

Tento recept je také od naší milé paní sousedky. Děkujeme.
Sice nejde o žádný nový recept, ale já jsem tyto řezy pekla poprvé. Musím říct, že je to příjemná změna.

Recept
1 šlehačka (nešlehat – nalít), 2 dcl cukru, 4 dcl polohrubé mouky, prášek do pečiva, vanilkový cukr, 2 vejce, 1 dcl mléka, 1 dcl oleje, 1 tyčinka Margot (10 dkg) – nahrubo nastrouhat

Můžete udělat i odlehčenou verzi a šlehačku nahradit mlékem. Já jsem ještě do těsta dala půl Margotky navíc.

Těsto umíchejte běžným způsobem - vejce vyšlehat s cukrem, přidat olej a mléko (šlehačku) a postupně přimíchávat mouku smíchanou s práškem do pečiva. Nakonec přidat nastrouhanou Margotku a vylít na vymazaný a vysypaný plech (pečící papír). Pečeme na 180 st. Po upečení můžete polít čokoládovou polevou.

Dobrou chuť!

Read more...

Koláč ze švestkového kompotu

Tento recept jsme dostali od naší milé paní sousedky. Děkujeme.
Musím říct, že koláč je opravdu výborný a rychlý a jsem ráda, že můžu spotřebovat zavařené švestkové kompoty. Pokud nemáte švestkový kompot, můžete samozřejmě použít i jiný (třešňový, meruňkový, ....)

Recept
40 dkg polohrubé mouky, 25 dkg cukru, 3 vejce, 1 dcl oleje, 2 lžíce kakaa, prášek do pečiva, vanilkový cukr, 1 švestkový kompot i se šťávou, čokoláda (poleva)

Suroviny smícháme obvyklým způsobem - vejce vyšleháme z cukrem, přidáme olej a kakao a pak postupně přimícháváme mouku smíchanou s práškem do pečiva a ke konci střídavě s kompotem. Pokud kompot obsahuje hodně šťávy můžeme do těsta přidat trochu mouky, nebo naopak pokud obsahuje málo šťávy můžeme do těsta přidat trochu mléka. Těsto vylijeme na hluboký plech a pečeme na 180 st. Po upečení polijeme čokoládou.

Dobrou chuť!

Read more...

Zuchini bread

Tento recept nám zaslala paní Dana. Děkujeme.

Recept
1 hrnek hladké mouky, 1 hrnek nastrouhané cukety (jablek), 3/4 hrnku cukru, 1/2 hrnku oleje, 1/2 hrnku hrozinek, 1/2 hrnku rozsekaných vlašských ořechů, 3 vejce, 1 vanilkový cukr, špetka soli, lžička jedlé sody, prášek do pečiva, skořice

Všechny suroviny smícháme v míse, nalijeme do vymazaného a vysypaného hlubokého plechu (popř. použijeme pečící papír) a pečeme asi 40 minut při 170 stupních. Před servírováním posypeme moučkovým cukrem.
V případě, že nemáte cuketu, můžete použít jablka. Uvedené množství je spíše pro menší plech. Pro větší plech dejte 1,5 až 2 dávky.

Dobrou chuť!

Read more...

Ředkvičky

Ředkvičky patří mezi naši oblíbenou kořenovou zeleninu a jsou nedílnou součástí českého jídelníčku. Velkou výhodou ředkviček je, že se dají ve sklenících pěstovat a sklízet po celý rok.
Největší pěstitelé jsou Čína a Japonsko. Existuje mnoho odrůd, které se liší velikostí, palčivostí, tvarem – kulaté nebo oválné a nebo barvou slupky – červenou, červenobílou, bílou nebo černou.
Čerstvá ředkvička je křehká a šťavnatá a její listy jsou svěží a nepřerostlé. Nekupujeme ředkvičky povadlé a na omak měkké – ty jsou buď staré nebo nevhodně pěstované. Nevhodné ředkvičky poznáme i podle toho, že jsou gumovité, dřevnaté, "vyšeptalé" nebo popraskané.
Nejchutnější a zcela jistě i nejzdravější jsou ředkvičky čerstvé. Čerstvé konzumujeme především s chlebem namazaným máslem, sýrem, jako součást salátů, předkrmů a pomazánek.
Ředkvičky můžeme také tepelně upravovat, a to buď jako zeleninu do polévky nebo teplou zeleninovou přílohu k masu. Dají se také nakládat do octového nálevu.

Léčivé účinky:
V ředkvičkách najdeme bohatý zdroj vitaminu C, prospěšnou látkou v této zelenině je kyselina listová. Ředkvičky jsou také bohaté na selen. Dále obsahují např. vápník, hořčík, draslík, karoten. Také obsahují vlákninu.
V ředkvičkách jsou ale ve vysoké míře zastoupeny další, našemu zdraví velice prospěšné látky - hořčičné oleje (dodávají ředkvičkám onu typickou, štiplavou chuť), které si tato zelenina produkuje ke svojí vlastní ochraně proti škůdcům a nebezpečným mikroorganismům.

Ředkvičky hubí střevní bakterie a plísně, podporují peristaltiku střev, odstraňují zácpu, chrání buňky před volnými radikály, působí proti nadýmání, jsou prevencí žlučových a ledvinových kamenů, snižují cholesterol, uvolňují hleny při kašli, posilují nervy, posilují imunitu.
Pravidelnou konzumací ředkviček můžeme zabránit rozmnožení bakterií a plísní a přemnožené kultury účinně likvidovat. Hořčičné oleje, produkované ředkvičkami fungují i v ústní dutině a v oblasti nosohltanu. Pomáhají rozpouštět usazený sekret, léčí rýmu a kašel. Pomáhají potlačovat infekce a posilují naše tělo v boji proti nim.

Read more...

Mrkev obecná (Daucus carota)

Mrkev patří mezi nejčastěji používanou zeleninu. Již za Karla Velikého se poddaným doporučovalo, aby ji hojně pěstovali a jedli podle příkladů královských pěstitelů zeleniny. I díky tomu se nebývale rozšířila a stala se vcelku běžnou odrůdou.
Mrkví obecně nazýváme všechny typy mrkví - karotka je ranná odrůda mrkve s jemnější dužninou a tupým kořenem, pozdní - velké typy nazýváme mrkví, jsou špičaté a dobře skladovatelné.
Mrkev skladujeme v chladném a temném prostředí. Pravidelně kontrolujeme její kvalitu. Mrkev nikdy nekrájíme ani nestrouháme předčasně, nýbrž těsně před další úpravou.
Na rozdíl od většiny zeleniny je mrkev zdravější vařená nebo restovaná. Syrová má tuhé buněčné stěny, takže tenké střevo absorbuje jen nepatrné množství beta-karotenu. Při tepelné úpravě se přemění více než polovina této látky na vitamín A.

V kuchyni má široké uplatnění. Připravují se z ní polévky, přílohy, saláty, nádivky, pomazánky, omáčky. Pokud je nať mladá a svěží, nevyhazujeme ji, ale dá se použít podobně jako bylinky.

Tipy - škrábání bude mnohem snazší, když mrkev na chvíli ponoříme do vroucí vody a potom hned do studené.
Kořeny čistíme, krájíme či strouháme rukama namočenýma v octovém roztoku, čímž zabráníme nevzhlednému zabarvení a popraskání pokožky.
Chuť zjemníme když do vody přidáme trochu jablečné šťávy.

Léčivé účinky:
Mrkev je především důležitým zdrojem vitamínu A, který mimo jiné zlepšuje vidění a pomáhá při šerosleposti. Je jedním z nejlepších zdrojů beta-karotenu, obsahuje ho ve 100 g až 10 mg. Má také velké množství selenu, což je stopový prvek velmi důležitý pro náš imunitní systém. Nalezneme tu ale i vitamin D, E, K, vlákninu, lehce stravitelnou glukózu, lecitin, hořčík, vápník, železo, draslík, jód, kyselinu nikotinovou, zinek, chlór.
Mrkev zvyšuje odolnost organismu, pomáhá při zácpách, posiluje srdce a cévy, podporuje vývoj a růst u dětí, prospívá těhotným ženám, zlepšuje vidění, stará se o hezkou pleť, vlasy a nehty, urychluje hojení ran, posiluje sliznice v těle, chrání proti volným radikálům, zvyšuje mužskou plodnost a potenci.
V rámci prevence, na posílení imunity a harmonizaci střevní mikroflóry se osvědčila čerstvá mrkvová šťáva s medem, kdy popíjíme 150 ml alespoň 3x denně.

Read more...

Kedlubna

Kedlubna, též kedluben, je košťálová zelenina, kterou člověk získal vyšlechtěním divoké brukve zelné. Kedlubny rozeznáváme rané a pozdní, bílé a modré.
Její minulost sahá až dvě stě let před naším letopočtem. Její předek byla pompejská brukev, primitivní kedlubna se zesíleným stonkem, podoba dnešního kedlubnu pochází pravděpodobně ze Středomoří a Číny.
Zdřevnatí-li brukev, na vině je špatné ošetřování nebo špatná půda. Zdřevnatělé kedlubny jsou hůře stravitelné, vybíráme tedy jen čerstvé plody a konzumujeme je pokud možno co nejdříve.

V kuchyni má kedlubna mnohostranné využití. Můžeme ji konzumovat jak syrovou, tak i tepelně upravenou. Připravujeme z ní saláty, polévkové zeleniny, dusíme ji, smažíme, plníme apod. Hodí se také do zeleninových pomazánek, příkrmů, omáček i k přípravě placek typu bramboráků.

Léčivé účinky:
Kedlubna má až 60 mg vitaminu C ve 100 g, mnoho karotenu, vitaminu E, B, K dále obsahuje kyselinu nikotinovou, listovou, kyselinu panthothenovou, draslík, vápník, železo, zinek. Nalezneme v něm i protisklerotický inositol, sloučeniny síry, biotin, selen.
Mladé listy obsahují mnohonásobně více vitaminu C a třikrát více vápníku než bulva.
Kedlubna podporuje krvetvorbu, přispívá ke zdravé pokožce a pěkným vlasům, chrání před volnými radikály a před arteriosklerózou, spouští látkovou přeměnu v buňkách, je prevencí proti infekcím, zvyšuje odolnost proti stresu a schopnost soustředění, stimuluje dýchání buněk, pomáhá lepšímu trávení, uvolňuje zácpu. Vitamin K obsažený v kedlubně je důležitý pro prevenci vnitřního krvácení, pomáhá zmírnit silné menstruační krvácení žen a je též potřebný pro správnou funkci jater a ledvin.
Sto gramů kedlubny obsahuje jen asi 50 kalorií, a ta je tak vhodnou zeleninou pro redukční diety. Spolu s podporou látkové výměny podporuje snižování váhy.
Kedlubna je spolu s ostatními druhy brukvovité zeleniny (květák, brokolice, růžičková kapusta) jedním z nejsilnějších bojovníků proti rakovině. Kedlubna však není vhodná pro lidi, kteří trpí na záněty žaludeční sliznice a dvanáctníku, jelikož éterické oleje obsažené v kedlubně vyvolávají bolestivé podráždění.

Read more...

Hruška obecná (Pyrus communis)

Jedná se o ovoce našich krajů.
Tyto šťavnaté plody dělíme podle doby sklizně na letní, podzimní a zimní. Letní mají nejmenší trvanlivost, zimní naopak vydrží nejdéle. Je známo přibližne 1500 odrůd hrušní.
Hruškám se výborně daří ve střední Evropě, protože mají rády mírné a teplé podnebí. Přes zimu se k nám dovážejí hrušky hlavně ze Španělska a Itálie.

Při nákupu hrušek je třeba plody prohlédnout, aby na nich nebyly hnědé skvrny. Takové hrušky se rychle kazí a ztrácejí vitamíny. Důležité vitamíny hrušky také ztrácejí při dlouhodobém skladování.
Hrušky pocházející ze zahraničí bývají ošetřovány pesticidy, prostředky proti plísním a voskovány, aby se prodloužila jejich trvanlivost, proto je nutné plody před konzumací dobře omýt v teplé a studené vodě.
Stejně jako u jablek, mnoho cenných látek se nachází ve slupce a pod slupkou, je tedy lepší plody neloupat, abychom se o ně nepřipravili.
Také v naší kuchyni měly hrušky již od pradávna široké využití. Vařila se z nich chutná povidla, rozkrájené se sušily na křížaly, na kterých si děti pochutnávaly během zimních měsíců. Hospodyňky hrušky kompotovaly, čerstvými se zdobily různé dezerty a poháry. Z hrušek se vyrábí mošty, sirupy, džusy, marmelády, ale i lihoviny. Dají se konzumovat syrové, ale nedoporučuje se je kombinovat s mlékem. Uplatňují se i v kuchyni v moučnících a sladkých jídlech, ovocných i jiných salátech, ale i zapečené s masem, hlavně z tmavého masa a zvěřiny. K masu můžeme přidat i hruškové pyré. Hrušky se také dobře kombinují s plísňovými sýry (niva, hermelín, primátor), dusí se ve víně nebo se i smaží.
Oblíbené jsou kompotované hrušky provoněné hřebíčkem se skořicí a plněné brusinkami.

Pozor na alergii, hruška spolu s jablkem představuje nejčastěji se vyskytující případ alergie na ovoce.

Léčivé účinky:
Hrušková šťáva posiluje imunitní systém, obsahuje škroby, pektin, provitamin A, vitamíny B, draslík, sodík, zinek, vápník, železo, jód, měď. Železo obsažené v hruškách podporuje tvorbu krve. Vysoký podíl draslíku a nízký obsah sodíku z nich dělá ovoce vhodné pro lidi s onemocněním oběhového systému a ledvin. Draslík odvodňuje (úleva při nadměrném zadržování vody) a snižuje krevní tlak. Kyselina listová mimo jiné povzbuzuje tvorbu serotoninu (hormonu štěstí).
Hrušky obsahují nejen šťávu, ale i vlákninu, která zasytí a čistí střeva. Pomáhají při zácpě, nízký obsah bílkovin, tuků a sacharidů předurčuje toto ovoce jako vhodné při redukčních dietách.

Dá se využít i odvar z listů, který pomáhá proti revmatu, zánětům močových cest a ledvinovým kamenům.
Musíme si však dávat pozor na větší konzumaci hrušek, která vede k průjmům.

Read more...

Topinambury

Pravlastí topinamburů je s největší pravděpodobností Mexiko a do Evropy se dostaly přes románské země v 17. století. Nejoblíbenější jsou v Izraeli a právě proto se jim často říká židovské brambory nebo jeruzalémské artyčoky. Největším pěstitelem v Evropě je Francie. U nás se pěstují bohužel převážně pouze jako krmivo, ale v jiných zemích se často dostávají do kuchyně, hlavně diabetiků, a tak to můžeme na jaře jako novinku třeba zkusit.
Topinambury jsou různě tvarované podzemní hlízy sladkých brambor. Nadzemní část tvoří až 3 metry vysoký stonek se žlutým květem. Rostlina se podobá slunečnici s malým květem a právě proto se řadí mezi slunečnicovité. Hlízy jsou mrazuvzdorné, proto je možné nechat je v zemi přes zimu až do února, března, kdy je nedostatek vitamínů a pak konzumovat. Hlízy se velmi rychle rozrůstají po celé zahradě, proto je třeba topinambury sázet někam do kouta zahrady. Jsou nenáročné na půdu i na světlo. Topinambur je z 80 % tvořen vodou.
Topinambury se špatně uchovávají ve sklepě, už po krátké době ve sklepě měknou, hnijí a plesniví. Proto je nejlépe je zkonzumovat brzo.

Topinambury jsou výborné za syrova např. na saláty a různé zeleninové doplňky. Pokud se přidržíte tepelné úpravy pamatujte, že kromě vaření je lze též např. dusit na másle s cibulí nebo opékat. Při přidávání do polévek je jde dávat do hrnce až těsně před koncem varu. Topinambury neškrábeme, ale umýváme je kartáčkem pod tekoucí vodou a buď se konzumují tak, jak jsou celé nebo se nastrouhají a smíchají s jinou zeleninou. Také je možné z nich v elektrickém odšťavňovači připravit šťávu, kterou je však nutné kombinovat s mrkvovou šťávou v poměru 1 : 1 a pít po malých doušcích. Můžeme je také vařit, dusit, opékat, zapékat, smažit, kromě již zmíněného použití syrových do salátů. Při jejich přípravě je však dobré mít na paměti jejich nasládlou chuť s oříškovou příchutí.

Léčivé účinky:
Nejbohatší složkou topinamburů jsou sacharidy ve formě inulinu, glukózy a fruktózy. Vlákniny je asi 1 %. Obsahují celou škálu organických kyselin, především kyselinu citronovou, mléčnou, jantarovou a jablečnou. Mimo to ještě vitamíny A, B1, B2, C a D a z minerálních prvků nejvíce draslík a v menší míře fosfor, hořčík, vápník, síru a železo.
Právě díky sacharidu inulinu je konzumace topinambur velmi vhodná pro diabetiky. Tento sacharid nerozlaďuje koncentraci krevního cukru. Topinambury jsou dietní potravinou a proto jsou velmi vhodné pro děti, rekonvalescenty, staré lidi a lidi bojující s nadváhou. Jejich pravidelná konzumace působí proti artritidě a v lidové medicíně se jim říká "hlízy na revma". Mimo jiné účinně mírní žlučové koliky, zmírňují křeče a jsou vhodné při nevolnosti v těhotenství. Snižují cholesterol v krvi, regulují krevní tlak, zlepšují činnost trávicí soustavy, chrání játra a ledviny, ale mají i antistresové či detoxikační účinky. Konzumace topinamburů a batátů spolu s dalšími potravinami bohatými na betakaroten mohou preventivně působit proti některým druhům kožní rakoviny.

Read more...